Severní Skotsko je známé především díky jezeru Loch Ness a místnímu drsnému pohoří. Lochnesská příšera, která podle legend žije v chladných vodách temného jezera, je jen slabý odvar proti tomu, co se událo na ostrově Gruinard, ležícím asi kilometr od západního pobřeží Skotska. Místo, které bylo svého času považováno za vůbec nejnebezpečnější území na světě, vzbuzuje obavy i dnes.
Ještě na konci 19. století však nic nenasvědčovalo tomu, že by se ostrov mohl stát místem, kam lidská noha dlouhá léta nevkročí. Podle záznamů z roku 1881 žilo na jeho území 6 obyvatel. Lidé jej opustili ve 20. letech minulého století a od té doby je neobydleným. Opuštěnost a odlehlost ostrova však během druhé světové války hrála klíčovou roli, a tak se Gruinard stal cílem nebezpečného experimentu.
Experiment s anthraxem
V roce 1942 provedli britští vojenští vědci na Gruinardu test biologické zbraně na bázi anthraxu. Britská vláda totiž zkoumala proveditelnost takového útoku a začínala dlohodobý projekt testování biologických zbraní. Liduprázdný ostrov se jevil jako ideální místo pro hrůznou zkoušku, protože všem bylo jasné, že po experimentu bude ostrov dlouhodobě kontaminovaný.
Pokus vedl Oliver Graham Sutton a k ruce měl padesátku dalších odborníků. Strůjcem anthraxové bomby se stal uznávaný biolog David Henderson. Odborníci pro experiment zvolili vysoce virulentní typ anthraxu zvaný Vollum 14578 a oběťmi krutého útoku se stalo stádo osmdesáti ovcí. Nálože s anthraxovými spory vybuchly nedaleko zvířat, a ta na následky nákazy začala během několika dnů hynout.
Část experimentu byla natočena na šestnáctimilimetrový barevný film, který byl odtajněn v roce 1997.
Dlohodobé následky
Vědci po experimentu došli k závěru, že velké uvolnění anthraxových spór by dokázalo zlikvidovat německá města a na několik desetiletí by je učinila neobyvatelnými. To podporoval i fakt, že se biologům nepodařilo ostrov dekontaminovat. Spóry anthraxu byly velice odolné, proto vláda rozhodla, že se Gruinard stane zakázaným územím.
Původní majitel ostrova se po válce sice dožadoval jeho navrácení, ale marně. Britská vláda ostrov odkoupila za 500 liber a převzala za něj odpovědnost. Gruinard poté navštěvovali sporadicky bilogové, aby stanovili úroveň kontaminace.
Až na nátlak veřejnosti začala v roce 1986 dekontaminace ostrova. Došlo k postřiku celého povrchu formaldehydem a půda z místa, kde se uvolnily anthraxové bomby, byla dokonce odstraněna a uložena do zapečetěných kontejnerů. Nové pokusné stádo ovcí zůstalo zdravé.
Před třiceti lety, v dubnu 1990, byl ostrov prohlášen za bezpečný. Hned poté jej zpět za 500 liber odkoupili dědici původního majitele. Na Gruinardu se ale pochopitelně nikdo neusídlil a zřejmě se tam nikdo hned tak nezabydlí. Přesto, že je ostrov z vědeckého hlediska považován za bezpečný, Britové jsou k tomuto prohlášení skeptičtí a na ostrov zkrátka nikdo nevstupuje. V roce 2016 jej koupil jistý Jaden Zambon z Austrálie, ale místo je to tiché i nadále.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
Strašné…