Kdy a jak se na Zemi objevila voda, je pro vědce stále otevřená otázka. Nová analýza meteoritů z vnitřní části Sluneční soustavy, kterou provedli vědci z francouzské Univerzity v Lorraine, naznačuje, že životadárná tekutina mohla doputovat na naši planetu právě s nimi.
Podle některých modelů formování planety by měla být raná Země bez vody. Slunce bylo příliš horké, aby se na kusech skal, které nakonec vytvořily naši planetu, mohla udržet kapalná voda nebo led. Jenže analýzou takzvaných enstatitových chondritů, což jsou tělesa složením podobná těm, která formovala Zemi, dostává teorie suché mladé Země trhliny.
Chondrity byly až dosud považovány za suché horniny a vědci předpokládali, že se voda na Zemi dostala prostřednictvím meteoritů zrozených ve vzdálenějších částech Sluneční soustavy. Nyní ale badatelé zjistili, že chondrity obsahují dostatek vodíku, který by zaplnil nejen Zemi vodou. Třináct těchto analyzovaných hornin totiž obsahovalo 0,08 až 0,54 procenta hmotnosti vody.
Laurette Piani, která výzkum vedla, je přesvědčena, že toto množství sehrálo významnou roli při formování naší planety. Pokud by byla Země postavena z enstatitických chondritů, mohlo by na ní podle provedených měření vzniknout až třikrát větší množství vody, než je nyní ve všech oceánech.
„Pokud tyto horniny poskytly Zemi vodu, je možné, že by také mohly být přítomny na Merkuru, Venuši a na Marsu,“ říká Piani s tím, že planety vnitřní Sluneční soustavy mohly být od samého počátku doslova přeplněné vodou. To naprosto otáčí předpoklad suché mladé Země naruby.
Studie byla publikována v prestižním časopise Science a nyní je připravena na ověřování dalšími odborníky.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
