Japonští astronomové objevili možná nejvzdálenější dosud známou galaxii. Světlo útvaru s označením HD1 putovalo zřejmě 13,5 miliardy let, než jej zachytily senzory Spitzerova vesmírného dalekohledu a dalších zařízení. Jde tedy o pohled do doby pouhých 300 milionů let po Velkém třesku.
Pozorování naznačuje, že by objevená galaxie mohla být tvořena i některými z úplně prvních hvězd, které se objevily při reionizaci po takzvaném temném věku vesmíru, což je období po Velkém třesku.
Vědecký tým zaznamenal galaxii HD1 během 1 200 hodin pomocí senzorů Spitzerova vesmírného dalekohledu, japonského teleskopu Subaru, infračerveného dalekohledu na sopce Mauna Kea na Havaji a optického dalekohledu VISTA v Chile. Vzdálenost přicházejícího světla ověřili pomocí Atakamské velké milimetrové anténní soustavy skládající se ze 66 radioteleskopů umístěných na plošině Chajnantor v severním Chile. Toto zařízení je určeno mimo jiné k výzkumu nejvzdálenějšího vesmíru.
Objev je nutné verifikovat. Nicméně signál HD1 je velmi přesvědčivý. Podle vědců má významnost 99,9 %, avšak jistotu poskytne až další pozorování, které zřejmě zajistí infračervené senzory vesmírného teleskopu Jamese Webba.
Pokud se vzdálenost galaxie potvrdí, objev vyvolá ve vědecké obci řadu otázek. HD1 totiž úplně nezapadá do současných modelů formování galaxií a naznačuje, že již v raných galaxiích mohly existovat extrémně jasné objekty.
Předchozí rekordman, galaxie GN-z11 je o 100 miliónů let mladší.
Fotografie galaxie HD1 ve vysokém rozlišení
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
