Černé věže lemují česká města nebo hrady po dlouhá staletí. Bývají opředeny legendami a ukrývají v sobě dávné události, které mohou souviset s tím, proč se jim tak říká. Je jich možná nespočet a spojuje je tmavé zdivo. Jsou nedílnou součástí našeho státu a vypravit se za nimi můžete do velkých měst i malých sídel. Mapa naší republiky se jimi zkrátka hemží.
Cheb: Bojová věž i hladomorna
Naši pouť po některých černých věžích začneme na samotném západním chvostu naší republiky, konkrétně v Chebu. Černá věž je dominantou místního hradu, který pochází z 12. století. Jméno dal této dominantě sopečný tuf, který byl dovážen z nedalekého naleziště. Tvrdé černé kamenivo tvoří v přízemí 18,5 metrů vysoké věže zeď o šíři až 3 metry. Původně šlo o útočištnou věž, která ani v dobách míru nesloužila běžným obyvatelům hradu. Její nepřívětivý temný interiér byl využíván jako vězení či jako hladomorna. Stavba je v současnosti přístupná turistům a poskytuje pěkný pohled na město, přesto z ní její temná minulost přímo čiší.
Loket: Unikátní osmisetletá památka
I Černá věž na hradu Loket měla obrannou funkci. Situována je tak pěkně, že je z ní vidět na hradní bránu i město. Z toho dnes těží především turisté, kteří se mohou kochat vyhlídkou. Mimo to se nachází v jejím interiéru muzeum řemesel. Unikátní na celé stavbě je, že od svého vzniku ve 13. století neprošla žádnou výraznou stavební úpravou, a tak zde návštěvníci mohou pocítit autentický dotek historie. A proč černá? Na věž se stačí podívat a podle použitého stavebního materiálu hned budete znát odpověď.
Praha: Smradlavá a kouřem ovinutá věž
Nejznámější černá věž se nachází pochopitelně v naší metropoli, a to přímo na Pražském hradě. Někdy se jí říká zlatá, to kvůli pozlacené střeše, kterou dostala za Karla IV., ale věřte, že ani její minulost není růžová. Pochází z 12. století a je jediným dochovaným prvkem původního románského opevnění hradu. Její obranná funkce skončila po požáru způsobeným bleskem v roce 1538. Poté byla přeměněna na vězení. To prý bylo tak odporně páchnoucí, že vězni ve věži zažívali opravdová muka. Název černá pak vznikl v důsledku požáru Pražského hradu v roce 1541. Plameny sice 26 metrů vysokou věž nezasáhly, nicméně její zdivo kvůli intenzivnímu kouři zčernalo. Dnes je věž světlá, ale přízvisko „černá“ jí už neodpářeme.
Plzeň: Obyčejná černá vodárenská věž
Plzeňská Černá věž je opravdu černá i dnes, a proto se jí také tak říká. Místní ji někdy nazývají podle její dřívější funkce „vodárenská“ a nachází se nedaleko monumentálního náměstí Republiky. Věž byla postavena v roce 1542 a vodou z Mlýnské strouhy napájela nedaleké kašny pod katedrálou sv. Bartoloměje. V 19. století prošla rekonstrukcí, ale ještě do konce století byl její provoz ukončen, protože město nechalo vybudovat novou moderní vodárnu. Pokud byste chtěli věž navštívit, v současné době v jejích útrobách sídlí Muzeum rodiny Škodů.
Klatovy: Tolik požárů, až věž zčernala
Nejmonumentálnější černou věž mají v Klatovech a místní obyvatelé jsou na ni právem hrdí. Krásná téměř 82 metrů vysoká věž se zvonicí byla postavena v letech 1547 – 1555 za účelem signalizace nebezpečí, především před vojsky a požáry. A že těch požárů bylo! Plameny klatovskou věž sežehly tolikrát, až z toho její zdivo zčernalo. Místo je to ale krásné. Pokud vystoupáte po 226 schodech na ochoz, při dobrém počasí uvidíte nejen šumavské kopce, ale i alpské vrcholy. Ochoz bohužel přitahuje i sebevrahy. Město proto uvažovalo o instalaci kolem ochozu, ale nakonec z tohoto záměru upustilo.
České Budějovice: Pěkně vyuzená věž
Budějovická Černá věž je o deset metrů nižší než ta Klatovská. Postavili ji ve druhé polovině 16. století jako strážnou a hlásnou věž se zvonicí přímo v centru města. Její charakteristická tmavá barva podle pověstí souvisí s velkým požárem města v roce 1641, jenže označení „černá“ se ve starých spisech objevuje až od roku 1890. Odborníci se proto přiklánějí ke skutečnosti, že označení vzešlo v důsledku znečištěného ovzduší od spalování černého uhlí. Věž má 9 podlaží, přičemž nejvyšší patro jeden čas sloužilo jako byt pro vězně a jeho rodinu. Dnes je věž známá mimo jiné pro takzvaný malý orloj, který najdete na jižní straně.
Jindřichův Hradec: Vzpurní poddaní? Šup s nimi do věže!
Místní Černá věž je součástí krásného hradního komplexu. 32 metrů vysoká stavba měla nejprve funkci útočištnou, ale po čase našla uplatnění jako vězení. Její čtyři metry tlusté kamenné zdi k tomu přímo vybízely. Prokazatelně v útrobách věže zemřel hlady Zikmund z Vartenberka a zřejmě nebyl sám. V novověku sloužil temný interiér stavby jako vězení pro vzpurné poddané a posledními jejími obyvateli byli dva medvědi, které si Jaromír Černín přivezl jako suvenýr z Ruska. V současné době lze věž navštívit při prohlídce hradu.
Drahanovice: Černá věž s bílou omítkou
Černá věž v Drahanovicích u Olomouce je ve skutečnosti bílá a je jedinou dochovanou součástí gotické tvrze ze 14. století. Původně šlo o 28 metrů vysokou obrannou věž, která byla v 16. století renesančně upravena. Tehdy dostala černobílou sgrafitovou omítku, kterou už však odvál čas. Aktuálně můžete ve věži vidět archeologické expozice Vlastivědného muzea Olomouc a malou galerii.
Černé věže napříč Českem mají často podobnou historii – obranou funkci, požáry nebo vězení. A některé nás překvapí, že vlastně nejsou černé. Ale takové proměny k historii patří.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
