Představa navozená hezkou řadou sci-fi filmů a seriálů, v nichž lidé cestují vesmírem a zkoumají jej, dostává trhliny. Lidské tělo totiž není na takové dobrodružství vůbec stavěné. I relativně krátký pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) má vliv nejen na tělo, ale jak upozorňuje nová studie vědců z NASA, podepisuje se i na lidské mysli.
Dlouhé mise ve vesmíru zpomalují paměť a reakce. Jsou výpravy do hlubšího vesmíru v ohrožení?
Studie ukazuje, že i šestiměsíční pobyt astronautů na ISS může zpomalit kognitivní funkce, jako jsou paměť, pozornost či rychlost zpracování informací. Tyto změny by mohly v budoucnu ovlivnit bezpečnost a úspěšnost budoucích misí na Mars či na další cíle v naší sluneční soustavě.
Prostředí bez gravitace a zvýšené úrovně radiace ve vesmíru mají výrazný dopad na lidské tělo. Bez gravitace dochází k malému posunu mozku v lebce, což narušuje distribuci mozkomíšního moku a způsobuje rozšíření mozkových komor. Tento proces může ovlivnit nejen strukturu mozku, ale i jeho funkci.
Studie publikovaná v loňském roce v recenzovaném magazínu Scientific Reports ukázala, že se tyto změny vracejí do normálního stavu až po několika letech od návratu na Zemi. Podobné téma už ostatně načala studie publikovaná rok před tím ve stejném médiu. Žádný z výzkumů se však nezaměřil na myšlení a paměť.
Nyní se ale Sheena Dev z Johnsonova vesmírného střediska NASA v Houstonu v Texasu společně se svými kolegy zaměřila na kognitivní výkon 25 astronautů během jejich pobytu na ISS.
Odborný web New Scientist popisuje, jak tým vědců podrobil astronauty deseti různým testům, přičemž část z nich probíhala na Zemi – jednou před misí a dvakrát po ní. Zbylé testy se uskutečnily přímo na palubě vesmírné stanice, a to jak na začátku, tak i v pozdějších fázích pobytu. Testy byly zaměřeny na měření specifických kognitivních schopností, třeba na rozpoznávání vzorů na mřížce nebo na schopnost zastavit nafukování balónku těsně před jeho prasknutím. Výsledky ukázaly, že během mise dochází ke zhoršení kognitivní výkonnosti. Lidé po šestiměsíčním pobytu na ISS reagují pomaleji a jejich paměť je horší.
K tomu si ještě musíme připočítat další náročné podmínky, kterým musí astronauti čelit. Nepřítomnost pravidelných východů a západů slunce prokazatelně zhoršuje psychickou odolnost, pobyt v prostředí bez gravitace vede ke ztrátě svalové hmoty a zvyšuje riziko srdečních chorob.
Závěr spojený se snížením kognitivních schopností tak může znamenat další problém, se kterým se budou muset odborníci a astronauti vypořádat pro bezchybné plnění úkolů během delších cest do vesmíru. Dlouhodobé mise na Mars nebo jiné vzdálené cíle v naší sluneční soustavě tak budou vyžadovat nejen dokonalou fyzickou přípravu, ale i další výzkum, který by mohl napovědět, jak minimalizovat riziko kognitivního oslabení.
Pokud člověk selže, nahradí jej stroj
Příprava na dalekou cestu lidské posádky na Mars už samozřejmě běží. V NASA dlouhodobě pracují na vývoji strategií ke zmírnění negativních dopadů vesmírného prostředí. Samozřejmostí je fyzický i psychický trénink astronautů, plánování vyvážené stravy s vitamíny a dalšími nutnými látkami potřebnými pro organismus. Ve hře jsou ale i další farmakologické intervence nebo technologická řešení, která by v plavidlech navozovala pozemské podmínky, například umělou gravitaci či simulaci východů a západů slunce.
Pokud se cesty lidské posádky do vzdáleného vesmíru ukáží jako nemožné, lze toto úskalí překonat nahrazením lidského faktoru stroji. Mohou to být roboti či sondy na bázi umělé inteligence, ale i řešení, která si dnes ještě nedokážeme ani představit.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
