Záznamy o moři vypadajícím jako mléko se v denících starých námořníků objevily před mnoha staletími. Mezi muži věřícími v mořské obludy a panny vyvolávala cesta přes dlouhé kilometry mléčné hladiny bázeň a jinak otrlí námořníci se během plavby přes smetanovou hladinu ukrývali ve svých kajutách. Dnes víme, že jej pravděpodobně způsobuje jistý druh bakterie, stále ale netušíme proč.
Ještě v 19. století neměli námořníci absolutně žádnou představu o tom, co mléčné moře způsobuje, ale byli si téměř jistí, že jde o zlověstné znamení. V jednom lodním záznamu popisuje kapitán Raphael Semmes z lodi CSS Alamama okamžik, kdy loď vplula z hluboké modré vody do skvrny tak bílé, až to vylekalo celou posádku. Voda byla neprůhledná, připomínala smetanu nebo mlhu. S oblohou až po obzor bílošedou vypadlo okolí děsivě.
Naše současné chápání mléčného efektu je mnohem hlubší, přesto je přesné vysvětlení stále předmětem bádání. Víme, že jej s největší pravděpodobností způsobují bioluminiscenční bakterie žijící ve vodě a jejich velká koncentrace vyvolává dojem bílé barvy. Ve skutečnosti se však jedná o modré světlo, které naše oko vnímá jako bílé. Někdy dochází k tak masivnímu pokrytí, že bakterie „obarví“ až 16 000 km2.
Mezi lety 1915 až 1993 bylo zdokumentováno 235 pozorování mléčného moře, většina v Indickém oceánu a poblíž Indonésie. V roce 1985 se výzkumné lodi podařilo odebrat vzorky „mléčné vody“ v Arabském moři. Během analýzy byly vytipovány dvě bakterie, který by mohly efekt způsobovat – svítilka třpytivá (Noctiluca scintillans) a eukaryota z řádu Dinoflagellata. V červenci 2015 byly odebrány další vzorky u Indie a jako nejpravděpodobnější strůjce mléčné vody byla určena svítilka.
Mezitím se podařilo mléčné skvrny pozorovat i z vesmíru. První potvrzený satelitní pohled na mléčné moře pochází z roku 1995. Výskyt skvrny potvrdila loď Lima plující nedaleko somálských břehů. Kapitán lodi hlásil, že se moře v jednu chvíli změnilo v obrovskou sněhovou pláň. Podle satelitních pozorování měla tato pláň rozlohu skoro 15 000 km2 a na snímcích se jevila jako modré šmouhy.
Vědci sice určili nejpravděpodobnějšího strůjce tohoto dechberoucího jevu, stále ale neví, proč se bílé moře tvoří a co k efektu vede.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
