efekt mléčného moře
Ilustrační foto. Zdroj: PxHere

Záznamy o moři vypadajícím jako mléko se v denících starých námořníků objevily před mnoha staletími.   Mezi muži věřícími v mořské obludy a panny vyvolávala cesta přes dlouhé kilometry mléčné hladiny bázeň a jinak otrlí námořníci se během plavby přes smetanovou hladinu ukrývali ve svých kajutách. Dnes víme, že jej pravděpodobně způsobuje jistý druh bakterie, stále ale netušíme proč.


Ještě v 19. století neměli námořníci absolutně žádnou představu o tom, co mléčné moře způsobuje, ale byli si téměř jistí, že jde o zlověstné znamení. V jednom lodním záznamu popisuje kapitán Raphael Semmes z lodi CSS Alamama okamžik, kdy loď vplula z hluboké modré vody do skvrny tak bílé, až to vylekalo celou posádku. Voda byla neprůhledná, připomínala smetanu nebo mlhu. S oblohou až po obzor bílošedou vypadlo okolí děsivě.

Naše současné chápání mléčného efektu je mnohem hlubší, přesto je přesné vysvětlení stále předmětem bádání. Víme, že jej s největší pravděpodobností způsobují bioluminiscenční bakterie žijící ve vodě a jejich velká koncentrace vyvolává dojem bílé barvy. Ve skutečnosti se však jedná o modré světlo, které naše oko vnímá jako bílé. Někdy dochází k tak masivnímu pokrytí, že bakterie „obarví“ až 16 000 km2.

Související:  Historie shořelého mola West Pier v Brightonu

Mezi lety 1915 až 1993 bylo zdokumentováno 235 pozorování mléčného moře, většina v Indickém oceánu a poblíž Indonésie. V roce 1985 se výzkumné lodi podařilo odebrat vzorky „mléčné vody“ v Arabském moři. Během analýzy byly vytipovány dvě bakterie, který by mohly efekt způsobovat – svítilka třpytivá (Noctiluca scintillans) a eukaryota z řádu Dinoflagellata. V červenci 2015 byly odebrány další vzorky u Indie a jako nejpravděpodobnější strůjce mléčné vody byla určena svítilka.


Mezitím se podařilo mléčné skvrny pozorovat i z vesmíru. První potvrzený satelitní pohled na mléčné moře pochází z roku 1995. Výskyt skvrny potvrdila loď Lima plující nedaleko somálských břehů. Kapitán lodi hlásil, že se moře v jednu chvíli změnilo v obrovskou sněhovou pláň. Podle satelitních pozorování měla tato pláň rozlohu skoro 15 000 kma na snímcích se jevila jako modré šmouhy.

Vědci sice určili nejpravděpodobnějšího strůjce tohoto dechberoucího jevu, stále ale neví, proč se bílé moře tvoří a co k efektu vede.

Galerie:



Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Přidat na Seznam.cz
About Admin

Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *