Falklandy, pro Argentince Malvíny, je nevýrazné, avšak z historického hlediska známé souostroví, nacházející se na pomezí Atlantského a Jižního oceánu. Ačkoliv je jejich nejbližším státem Argentina, která si také na ostrovy klade nároky, status zámořského území Velké Británie podporuje i drtivá většina z tří tisícovek obyvatel. Kořeny vleklého sporu, který v osmdesátých letech eskaloval válkou, je nutné hledat ještě v době, kdy Jižní Ameriku ovládali Španělé.
Kořeny sporu o Falklandy
Přesně sto let poté, co Kryštof Kolumbus doplul k Americe, objevil ostrovy britský mořeplavec John Davis. V roce 1592 ale u chladných břehů nepřistál. První lidé vstoupili na Falklandy až v roce 1690. Byli to opět Britové. Z tohoto hlediska je tedy nárokování území Británií zcela legitimní. Argentina si územní požadavky klade především z geografických a strategických důvodů. Spory o tyto dva celkem nezajímavé a chladné ostrovy, které tvoří Západní a Východní Falkland a množství malých ostrůvků, se mezi Británií a Španěly objevily již v 18. století, kdy si je původní Jihoevropané začali také nárokovat.
Jakmile se Argentina osamostatnila od španělské nadvlády, začala o Falklandy usilovat. V roce 1820 ostrovy napadla a obsadila. Novým osadníkům se ale na ostrovech nedařilo a roku 1833 se vzbouřili. Situace využili Britové a Falklandy znovu získali. Pro Brity jsou Falklandy strategicky významným územím, a to především díky blízkosti Drakeova průlivu, který odděluje Jižní Ameriku a Antarktidu. Za první světové války zde Britové drtivě porazili Němce. V bitvě zničili čtyři německé lodě, aniž by přišli o nějaké své plavidlo.
Válka o Falklandy
Ačkoliv je souostroví v britském držení již od roku 1833, Argentina se nikdy nároků na Falklandy, respektive Malvíny, nevzdala. Naopak. Brity stále chápe jako okupanty, nezměnila to jednání v 60. letech minulého století ani krátká válka o Falklandy v roce 1982. Tehdy byla v Argentině u moci vojenská junta a na začátku dubna ostrovy napadla. Velmi naivní krok, který mohl skončit zdarem Argentinců pouze v případě, že by Britové nezasáhli, skončil pro Jihoameričany potupnou porážkou, Britové samozřejmě zasáhli a ukázali svojí sílu. Ostrovy obklíčili a elitní jednotky SAS donutily Argentince ke kapitulaci. Válka si vyžádala oběti, zemřelo kolem 250 Britů a asi 650 Argentinců.
Válka zapříčinila pád vojenského režimu v Argentině, ale ani demokratická vláda se nároků na Falklandy nevzdala a mezi oběma zeměmi panují stále chladné vztahy. Právo na Falklandy má Argentina ve své ústavě, avšak země se zaručila, že si jej nebude vynucovat vojensky. Mimo jiné, konflikt také vedl ke zhoršení vztahů mezi USA a zeměmi latinské Ameriky, které reagovaly rozhořčeně, když Spojené státy stály na straně Britů.
Mimo Falklandy si Argentina klade nároky i na další britská zámořská území Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy. Tato nehostinná území nejsou trvale obydlena a panuje na nich ještě drsnější podnebí než na Falklandech.
21. století
Podle posledních průzkumů se kolem Falkland nachází až 60 miliard barelů ropy. Argentina v únoru 2010 protestovala proti těžbě a připojily se i další latinskoamerické státy. V roce 2013 se na souostroví konalo referendum o tom, zda mají Falklandy zůstat britským antarktickým územím. Účastnila se většina obyvatel a odpovědí bylo nekompromisní ano. To však argentinská hrdost slyšet nechce.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
