divoké prase
Ilustrační obrázek. Zdroj: Pixabay

Po více jak deseti letech se vrací první obyvatelé do evakuační zóny v okolí jaderné elektrárny Fukušima. V místech, kde v roce 2011 došlo ke katastrofě obrovských rozměrů, však nečekaně bují život. Vystěhované lidi během dekády vystřídala rozličná zvěř, které se až nebývale daří.


Lidi nahradila zvířata. Některá dokonce bydlí v domech

Po havárii v Černobylu je nehoda v japonské Fukušimě nejhorší jadernou katastrofou, která lidstvo potkala. Hornatá pobřežní krajina se ve velmi krátkém čase stala toxickou zónou, v níž by dlouhodobý pobyt znamenal podle vědců významné zdravotní riziko. Proto byla vytvořena evakuační zóna, ze které se místní obyvatelé vystěhovali. Někteří, z celkového počtu 460 tisíc lidí, se po jedné dekádě začínají vracet do svých domovů v již vyčištěných okrajových oblastech evakuační zóny. Objevují své domy a byty v takovém stavu, v jakém je v roce 2011 narychlo opustili. Setkávají se však ještě s jedním velmi nečekaným jevem. Zarostlé ulice, zahrady a parky brázdí stáda divočáků, tlupy makaků a dalších savců. I přes toxicitu se těmto zvířatům daří dobře. Vytvořila si domovy tam, kam by se v minulosti neodvážila a na příchozí lidi pohlíží jako na vetřelce.

Biolog James Beasley z University of Georgia, který studuje od roku 2015 dopady jaderné katastrofy, při níž explodovala tři jádra elektrárny, uvedl na webu univerzity, že topografie oblasti kdysi vytvářela přirozenou hranici mezi lidmi a volně žijícími zvířaty. Nacházelo se zde v nížinách při pobřeží mnoho menších měst a rýžových polí, ale přilehlé hory s malými vesnicemi byly domovem rozličné fauny. Po útěku lidí tato hranice zmizela a zvěř získala nový prostor k expanzi. Některým druhům se v evakuovaných oblastech, včetně bývalých měst a vesnic, daří velmi dobře. Domy obrůstají mechem a některé se dokonce staly domovem malých savců, silnice zarůstají křovisky a parky se změnily v husté lesy. Zkrátka scenérie jako z postapokalyptického filmu.

Přestože dochází k sanaci toxické zóny, někteří obyvatelé se stále zdráhají stěhovat zpět, i když úřady zaručují, že se již není třeba radiace obávat. Díky tomu zvířatům stále zůstává mnoho prostoru a lidé, kteří se k Fukušimě vrátili, čelí nečekaným obtížím. Volně žijící zvířata jsou zde otrlá a nebojácná. Navrátivší tak odhánějí ze svých nově vybudovaných zahrad prasata, opice, mývaly či cibetky.


Jak nehoda ovlivnila zvířecí chování a zdraví?

Podle vědců došlo k rozšíření zvířecí populace v souvislosti s novým životním prostorem. Odborníci, kteří pomocí fotopastí a GPS pozorují, jak se zvěř v místech chová, sledují nejen rozšíření životního prostoru, ale i určité změny chování. Třeba divoká prasata, která jsou obvykle nočními zvířaty, se nyní v okolí Fukušimy bez ostychu pohybují i ve dne.

Namie
Město Namie krátce po evakuaci. Foto: Volné dílo, Wikimedia

Odborníci se samozřejmě zaměřují i na dopad radiace na místní zvířata. Ta sice nejeví žádné negativní důsledky ozáření, nicméně podle Beasleyho se problémy mohou projevit velmi brzy, například neplodností. Výzkum tedy nekončí. Již nyní je však zjevné, že se okolí Fukušimy stalo unikátní laboratoří, kde lze pozorovat, jak rychle se zvěř adaptuje v krajině, kterou lidé opustili. Jinde ve světě tomu bývá právě naopak.

Doplňující zdroj: TV dokument Fukušima


Přidat na Seznam.cz
About Admin

Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *