Globální oteplování bylo pro většinu z nás po dlouhou dobu natolik vzdáleným pojmem, že jsme ho v podstatě ignorovali. To se ale změnilo. Stále stoupající teplotu i důsledky tohoto procesu začínáme pociťovat na vlastní kůži. Jak to skutečně s tímto fenoménem je, co můžeme očekávat a co lze dělat, abychom tento nepříznivý trend alespoň zmírnili?
Globální oteplování v kostce
Průměrná globální teplota se neustále zvyšuje. Posledních 6 let bylo vůbec nejteplejších v celé historii měření, tj. od roku 1880. Za tu dobu se průměrná globální povrchová teplota zvýšila o jeden stupeň Celsia, přičemž nejtepleji bylo v roce 2016 a 2020, kdy byl rozdíl s předindustriální érou 1,25 stupně.
Podle vědců z NASA a světových klimatologů je velmi nepravděpodobné, že by se celosvětový průměr ještě někdy dostal pod hranici oteplení do jednoho stupně v porovnání s předindustriální érou. Spíše se očekává ještě větší nárůst této teploty. Nejčernější scénáře hovoří o tom, že by se do konce století v průměru mohlo oteplit o další tři stupně, přitom cílem Pařížské dohody z roku 2015 je omezit globální oteplování na 1,5 stupně v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí.
Globální oteplování a lidská činnost
Ke globálnímu oteplování dochází, když se oxid uhličitý a další skleníkové plyny shromažďují v atmosféře. Tím dochází k zesilování skleníkového efektu a následnému zahřívání planety. Výroba elektřiny v uhelných elektrárnách a doprava patří v západním světě k největším zdrojům znečištění ovzduší.
Co s tím? Odpovědí je výroba čistší elektřiny a méně spáleného paliva. To se ovšem jednoduše napíše, ale hůře provede, zvlášť když hlavním ukazatelem je i pro mnohé státníky ekonomický růst.
Jedno je však jisté. Globální oteplování je důsledkem lidské činnosti. Tento fakt je potvrzen mnoha vědeckými studiemi a popíračů tohoto fenoménu, kteří tvrdí, že planeta neustále prochází teplými a chladnými cykly, ubývá.
Extrémní počasí souvisí s oteplováním
Je zcela zřejmé a logické, že vlny veder způsobují sucha. Méně okatým důsledkem oteplování jsou i silné přívalové deště a hurikány. Oteplování světových oceánů dává možnost bouřím získávat z vody více energie, což dokazuje zvýšená frekvence hurikánů kategorií 4 a 5 v severním Atlantiku.
Vlny extrémního vedra způsobily v posledních letech desítky tisíc úmrtí po celém světě. Pokud bude teplota stále stoupat, stanou se určité části světa zcela neobyvatelné, což povede k ještě větší migraci, než dosud zažíváme. Další pohyb mas lidí může způsobit stále stoupající hladina oceánů. Stačí se podívat, kolik velkoměst je situováno přímo u pobřeží.
Kalifornie, Austrálie, ale i Sibiř se v posledních dvou letech potýkaly s extrémními požáry. Hrozba povodní je stále vyšší. Tropický hmyz se dostává do oblastí, kde by dříve nepřežil. Korálové útesy se rozpadají. A to jsou jen viditelné projevy. Procesy, které probíhají v oceánech nebo pod ledem, jsou pro nás zatím víceméně neznámé.
Co s tím?
V současné době není možné zatáhnout brzdu a zastavit, musíme postupně zpomalovat. To je úkol naší a budoucí generace. Spotřeba energie jednotlivce je mezi světovými korporáty jako kapka v moři, ale i ta se počítá, protože i činnost těch největších světových korporací je do jisté míry závislá na chování jedinců.
Koupím si balík českých jablek nebo ten, který do supermarketu cestoval přes půl Evropy? Skutečně potřebuji velké auto se spotřebou jako tank, nebo si vystačím s menším vozem s poloviční spotřebou? Musím jet na obchodní schůzku přes celou republiku, nebo to zvládneme online? Skutečně potřebuji po dvou letech nový smartphone?
To je jen vzorek otázek, který nás směřuje k odpovědi. Naše chování se nemusí změnit zásadně, přesto může ovlivnit budoucnost naší planety, místa, kde budou žít i naši potomci. Řídit se heslem „po nás potopa“ je totiž notně sobecké.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
