Project Hyperion Design Competition, který vyzval vědecké týmy k návrhu hypotetické vícegenerační lodě pro mezihvězdné cestování, má svého vítěze. Je jím impozantní kosmická loď Chrysalis, za níž stojí skupina pěti výzkumníků.
Inženýři Giacomo Infelise, Veronica Magli, Guido Sbrogio, Nevenka Martinello a Federica Chiara Serpe navrhli loď určenou pro jednosměrnou cestu k naší nejbližší hvězdné soustavě Alpha Centauri. Obrovské vesmírné plavidlo by mohlo přepravit až 2 400 lidí a tým připravil i plán, jak by cesta trvající zhruba 400 let probíhala.
Vzhledem k cíli vzdálenému 40 bilionů kilometrů, je zřejmé, že většina cestujících by nikdy nepoznala pozemský život. Chrysalis, jak autoři projektu uvádějí, je mezigenerační lodí. Lidé se na její palubě narodí, budou tam žít a také umírat. Samotná stavba lodi by podle odhadů trvala 20 až 25 let, a to na oběžné dráze. Konstrukce o délce 58 km je navržena ve stylu „ruské matrjošky“, což představuje vrstvení jednotlivých sekcí – od obytných zón přes farmy, sklady, výrobní prostory či společenské prostory – okolo centrálního jádra. Projekt také počítá s raketoplány, které by mohly dopravit lidi na planetu Proxima Centauri b, a samozřejmě s komunikačním zařízením se Zemí. Otáčivá konstrukce pak zajistí stabilní gravitaci.
FUTURE TRAVEL?
Engineers have designed a spacecraft that could take up to 2,400 people on a one-way trip to Alpha Centauri, the star system closest to our own. The craft, called Chrysalis, could make the 25 trillion mile (40 trillion kilometer) journey in around 400 years, the… pic.twitter.com/THPltUIeSZ
— TRUTH NOW ⭐️⭐️⭐️🗽 🎺 (@sxdoc) August 9, 2025
Autoři konceptu počítají s tím, že loď bude zcela soběstačná jak v pěstování potravin, tak v recyklaci odpadu, vzdělávání či lékařské péče. Hypoteticky by tak vznikla komunita zcela odříznutá od zbytku lidstva a jeho problémů.
Pohon lodi ve tvaru obrovského válce mají řešit hypotetické jaderné fúzní reaktory. Správa celé lodi by pak fungovala v kooperaci s umělou inteligencí, která má zajistit stabilitu sociálních struktur, efektivní předávání znalostí napříč generacemi a celkové dlouhodobé fungování společnosti na lodi.
Před naloděním posádky by však projekt Chrysalis vyžadoval, aby se první generace obyvatel lodi adaptovaly na izolované prostředí v Antarktidě po dobu 70 až 80 let, čímž by si navykly na osamocení a získaly tak psychickou odolnost před odletem.
Samotný projekt, který silně připomíná vesmírné plavidlo ze slavného románu Arthura C. Clarka Setkání s Rámou, je zatím čistě teoretický, protože některé z použitých technologií jako komerční jaderná fúze zatím neexistují. Přesto je koncept užitečný jako inspirace a podnět pro další výzkum a rozvoj mezihvězdné dopravy.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
