V letech 1958 až 1962 vedla Komunistická strana v Číně ekonomické a sociální hnutí známé jako Velký skok vpřed. Jednou z prvních velkých akcí, se kterou přišlo nové čínské vedení, byla Kampaň proti čtyřem škůdcům, která je známá také pod názvem Zabij vrabce. Zahájil ji tehdejší vůdce Mao Ce-tung, který tak chtěl pomoci veřejné hygieně vymýcením některých nemocí a zvýšením úrody. Za čtyři škůdce, které bylo třeba vyhubit, byli považováni komáři, mouchy, krysy a vrabci. Kampaň však místo očekávané hygieny a hojnosti přinesla pouze velký hladomor, který se stal příčinou desítek milionů úmrtí.
Lidé během kampaně zahubili miliardy krys a vrabců
Komáři, mouchy a krysy byli na seznam škůdců přidáni proto, že přenášeli nemoci, jako jsou malárie, tyfus nebo mor. Vrabci se na něj dostali z toho důvodu, že údajně konzumovali rýži a další semena ze zemědělských polí.
Komunisté vyzvali čínské občany, aby společně zasáhli proti hlodavcům, hmyzu a dalším domnělým škůdcům. Vláda zveřejnila plakáty zobrazující plácačky na mouchy, bubny na plašení vrabců a další zbraně a nástroje nutné pro boj za veřejné zdraví. Lidé na výzvy pozitivně zareagovali a přijali všechna opatření, aby se všech čtyř škůdců zbavili. Velkou část této pozornosti si vysloužili vrabci, kterým byla ničena hnízda, rozbíjena vejce a zabíjena mláďata. Dospělí vrabci padali z nebe vyčerpáním poté, co lidé dělali hrnci a bubny hluk, aby si nemohli vydechnout v keřích nebo ve větvích stromů.
Vláda tyto hubící akce podporovala tím, že oceňovala školy a skupiny lidí, které měly nejvyšší počet zabitých škůdců. Podle odhadů byla tehdy vláda společně s veřejností zodpovědná za životy 1,5 miliardy krys, 1 miliardy vrabců a obrovského množství komárů a much. Co se vytyčeného cíle týče, byla kampaň proti škůdcům úspěšná.
Ve skutečnosti to ale takový úspěch nebyl
Kromě toho, že kampaň vedla téměř k vyhynutí vrabců v Číně, způsobila také vyhladovění a smrt 20 až 43 milionů lidí. Ukázalo se totiž, že ptáci plodiny více chránili, než konzumovali. Většinu z nich totiž jedl hlavně hmyz, který, jak se ukázalo, vrabci lovili a udržovali tak jeho populaci v normě. Jakmile však začalo vrabců ubývat, hmyz se začal exponenciálně množit. Obzvláště se dařilo sarančatům, jejichž jediným přirozeným predátorem byl právě vrabec. Sarančata se začala volně rojit a požírat většinu úrody určené k lidské spotřebě.
Kobylky tak zkonzumovaly desítky tun obilí. K tomu se přidalo sucho, záplavy a další změny, což vedlo k zásadnímu snížení rostlinné produkce. Následoval hladomor, který si vyžádal desítky milionů obětí.
Škody už nebylo možné zvrátit
Jakmile si vláda uvědomila důležitost role vrabců při hubení škůdců, rozhodla se Kampaň proti čtyřem škůdcům pozměnit. Opeřence z ní zcela stáhla a nahradila je štěnicemi. Přestože tento krok mohl zemi pomoci vyřešit zamoření štěnicemi, nijak neřešil zemědělské škody ani hladomor. Úřady se pak sice snažily situaci zvrátit dovážením vrabců z jiných zemí, už však bylo pozdě. Ekologická rovnováha byla na dobu několika let až příliš narušená. Kampaň nakonec skutečně vedla k úbytku infekčních nemocí, lidé však místo nich umírali na hladomor.
Velký skok vpřed skončil roku 1962 a spolu s ním i Kampaň proti čtyřem škůdcům. V roce 1998 však došlo k oživení nové verze kampaně. Občané byli opět vyzýváni, aby hubili čtyři škůdce – tentokrát šlo o mouchy, komáry, krysy a šváby. Výsledek ale nebyl tak úspěšný, protože lidé je běžně zabíjeli i před tím.
Místo, o kterém píšeme:
Copywriterka, která se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2020. Studuje český jazyk a literaturu na VŠ, aby se jednoho dne mohla tvorbě textů věnovat naplno. Zajímá se o různá tajemná či pozoruhodná místa na zemi, o která se pak s radostí dělí se čtenáři. Jelikož má za sebou také zdravotnické vzdělání, věnuje se i tématům první pomoci.
