Letošní rok přinesl řadu velkých událostí. Jedním z nejskloňovanějších témat bylo (a zcela jistě bude) světové klima. Tají ledovce v Arktidě i na velehorách, automobilový průmysl pomalu přechází na alternativní pohony. Někteří politici se ke klimatické krizi staví s vervou, jiní ji zcela ignorují. Teploty se zatím stále zvyšují tak, že už jsme si pomalu zvykli na zprávy o překonání dalšího teplotního rekordu.
Z událostí právě končícího roku 2019 jsme vybrali šest zajímavostí, které potvrzují fakt, že naše planeta i lidské přemýšlení o klimatu prochází změnami.
Extrémně horký červenec 2019
Nejteplejší měsíc v historii měření byl letošní červenec s průměrnou teplotou 14,8 °C. Extrémně vysoké teploty netrápily jen obyvatele tropického a mírného pásu, ale také Arktidu. Na Aljašce byla průměrná červencová teplota 14,5 °C. V Česku to bylo 18,8 °C, což znamená desátý nejteplejší měsíc v historii. V pětadvaceti evropských zemích byla naměřena teplota vyšší než 40 °C, a to včetně Belgie, Německa nebo Nizozemí. V Česku tato meta nepadla, nejtepleji bylo hned první červencový den, a to 37,2 °C. Naposledy byla „čtyřicíctka“ pokořena 20. srpna 2012 v Dobřichovicích u Prahy, kde bylo naměřeno 40,4 °C, což je současně i český teplotní rekord.
Centrální Austrálie se stává neobyvatelnou
Australská léta jsou pro tamní Aborigince stále krutější. Průměrná denní teplota v letošním létě přesahuje ve středu země 40 °C, přičemž na slunci může být až 70 °C. Oblast kolem města Alice Springs, kde žijí převážně původní australští obyvatelé, se stává pomalu neobyvatelnou, domorodce trápí sucho, nedostatek vody a stále stoupající počet horkých dní.
Mizení deštných pralesů v Brazílii
V Brazílii mizí prales neskutečnou rychlostí. Za prvních 8 měsíců letošního roku byla vykácena nebo vypálena plocha o velikosti 10 000 km2, což představuje rozlohu dvou fotbalových hřišť každou minutu. Brazilský prezident Jair Bolsonaro se netají tím, že před ekologií upřednostňuje ekonomiku a Amazonii chápe jako zbytečně nevyužitý prostor, který postupně obsazují zemědělci, těžaři a průmyslníci.
V Nizozemí po dálnici jen stovkou
V listopadu nizozemská vláda schválila návrh snížení maximální povolené rychlosti na dálnicích z dosavadních 130 km/h na pouhých 100 km/h. Důvodem není bezpečnost na dálnicích, ale ekologie. Nizozemci tak chtějí snížit emise CO2 a uhlíkovou stopu země. Změna by měla začít platit v roce 2020. Úprava rychlosti má ale platit jen během dne, v noci zůstane povolena stotřicítka. Návrh byl schválen jednoznačně.
Superhurikán Dorian
Na přelomu srpna a září pustošil pobřeží Severní Ameriky hurikán Dorian. Podle meteorologů šlo o nejsilnější bouři v Atlantiku, která kdy zasáhla pevninu. Podobný jev byl zaznamenán pouze v roce 1935, kdy nepojmenovaná bouře dosáhla rychlosti 280 km/h. Dorian udeřil na Bahamy silou větší než 300 km/h a některé ostrovy doslova srovnal se zemí. Řádění bouře nepřežily desítky osob. Na katastrofu se připravovaly i Spojené státy, Dorian ale naštěstí před jejich dosažením zeslábl. Bouře svojí silou překvapila i odborníky, podle kterých bylo zatím zaznamenáno pouze 23 superhurikánů, které doprovázel vítr s rychlostí větší než 280 km/h.
Permafrost taje dříve, než se čekalo
Permafrost je půda, která ani v létě nerozmrzá. Je ho ale stále méně. V letošním roce se v kanadské Arktidě začaly rozmrazovat vrstvy, o kterých vědci předpokládali, že zůstanou zamrzlé ještě nejméně sedm desítek let. Původně zmrzlá půda se tak mění na povrch, který je posetý nově vzniklými jezírky a z výšky připomíná ementál. Tání permafrostu ale nepřináší jen klimatické potíže. V dávno zamrzlé půdě mohou ožívat viry vymýcených nemocí. Jeden takový případ se objevil v roce 2016 na Sibiři, kdy dvanáctiletý chlapec podlehl smrtícímu antraxu.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
