O Kurdech se říká, že jsou největším národem bez vlastního státu. Jejich dlouhá historie je utkaná po staletí přetrvávajícím svárem s islámskými radikály a boj o samostatnost je tak houževnatý, že v podstatě utváří kurdskou národní identitu. V oblasti Kurdistánu dnes žije necelých 30 miliónů lidí hlásících se ke kurdské národnosti. Další jsou roztroušeni na Blízkém východě, ale i v Rusku nebo Německu. Proč tento malý národ stále nenašel klid?
Etnikum bez vlastního státu…
První písemné prameny zmiňují Kurdy už v 5. století před naším letopočtem. Teorií o kurdském původu je několik, Kurdové upřednostňují svůj původ od Médů, kteří v 7. století př. n. l. rozvrátili Akkaskou říši. Podle historiků je pravděpodobnější verze, že jde o směs různých pasteveckých etnik, které se postupem času identifikovali jako jeden národ.
Původně vyznavači zoroastrismu byly většinově islamizováni v 9. století, přesto lze Kurdy stále označit jako etnikum s vysokou mírou náboženské tolerance. Najdeme mezi nimi křesťany, židy či dokonce ateisty. Kurdské ženy měly vždy lepší postavení, než jaké mají u ostatních muslimských národů. I to jsou možná důvody, proč není tento národ svým okolím akceptován.
… a stále ve sváru
Starověký Kurdistán prožíval relativní klid na přelomu prvního a druhého milénia. Mongolské a turecké vpády mezi 12. a 14. stoletím však království podlomily a rozklad později dokonal i vleklý spor Turků a Peršanů, kteří si mimo jiné nárokovali část kurdské oblasti. Kurdové byli roztrženi a ve válce museli mnohdy bojovat na obou stranách proti sobě, což byla pro tento dříve rozkvétající národ velká potupa.
Nadvláda jiných národů samozřejmě Kurdům nikdy nevyhovovala, ale coby menšina, navíc ještě roztroušená po několika cizích a mezi sebou bojujících mocnostech, neměli sílu na odpor. Naděje svitla v polovině 19. století s přicházejícími komplikacemi v Osmanské říši, což vedlo k částečné autonomii. Po první světové válce, kdy se říše rozpadla, však Kurdům bylo nakonec ještě hůře. Nově vzniklé Turecko netolerovalo jiné národy na svém území, všichni měli být Turkové, kdo se nepodřídil, buďto zemřel nebo byl přesídlen. Ještě hůře trpěli Arméni, jejichž genocida patří k nejhrůznějším událostem dějin.
Kurdové jsou Tureckem považováni za teroristy
Kurdové tak vlivem politické mašinérie skončili jako roztroušený národ. Nejvíce jich zůstalo v Turecku, Iráku, Íránu a Sýrii. Oblast Kurdistánu leží na území těchto zemí, jenže Kurdové jsou všude v menšině. Turečtí Kurdové se v období mezi světovými válkami snažili o odboj, ale marně. Turci Kurdy ještě více přesidlovali tak, aby narušili jejich jednotu. Nepřátelství, které tehdy mezi oběma národy vzniklo, trvá dodnes. Turecko v současné době považuje Kurdy za teroristy, přestože se Kurdové v nedávné minulosti vyznamenali jako udatní bojovníci v konfliktu s teroristy z Islámského státu.
A vyhlídky do budoucna? Vzhledem k přetrvávající komplikované situaci na Blízkém východě nelze očekávat, že by se v brzkých letech mohl Kurdistán objevit v mapách. Kurdové přesto věří, že jednou jejich čas přijde, jsou totiž trpělivým a houževnatým národem. Světlem na konci tunelu může být autonomní území Kurdistán, které existuje od roku 1991 na severu Iráku, které Kurdové oficiálně spravují.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
.jpg){kind=link}