Lidé vyhazují stále více elektroniky, často opravitelné i funkční

Elektronického odpadu stále přibývá. V roce 2014 bylo na celém světě vyřazeno 44,4 milionů tun elektroniky – notebooků, chytrých telefonů či televizí. V roce 2019 se jednalo podle zprávy Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) dokonce o 53,6 milionů tun.

Zpráva dále uvádí prognózu až do roku 2030. Na konci tohoto desetiletí by mohl objem e-odpadu vzrůst až na 75 miliónů tun za rok. K rychlému hromadění odpadu přispívá vyšší poptávka po elektronice, ale hlavně kratší životnost elektronických zařízení a problematické opravy. Lidé si zkrátka raději koupí nový smartphone, protože je mnohdy oprava problematická a nebo se finančně nevyplatí. Dalším faktorem, který je potřeba vzít v potaz, je neustálý technologický vývoj, a tak lidé často vyhazují i funkční zařízení, která nahrazují novými, a tak je pravděpodobné, že i aktuálně chystaný iPhone 12 bude už v některých případech za rok ležet na skládkách. Taková je doba.

Nárůst objemu e-odpadu 2014 – 2019 a předpoklad do roku 2030:

Pozitivní informací, kterou zpráva uvádí, je fakt, že většina lidí řádně a bezpečně likviduje nepotřebná zařízení. Vyřazená elektronika může obsahovat nebezpečné materiály, například kadmium a rtuť či chladicí chemikálie jako jsou chlorfluoruhlovodíky a hydrochlorofluorouhlovodíky. Tyto látky mohou kontaminovat životní prostředí. E-odpad je také zdrojem plastového odpadu.

V roce 2019 bylo recyklováno pouze 9,3 milionů tun z celkového objemu e-odpadu, což je pouze 17,4 %. Přitom recyklace může podle zprávy částečně nahradit těžbu, která je aktuálně velkou zátěží pro životní prostředí. E-odpad totiž obsahuje mnoho cenných kovů, jako je železo, měď a zlato. Hodnota těchto surovin by jen z odpadu vyprodukovaného v loňském roce mohla činit až 57 miliard dolarů.

Podle monitoringu, který vznikl z patrnerství ITU, OSN a dalších organizací, nezahrnuje prognóza žádné ekonomické důsledky spojené s pandemií COVID-19.