„Někdo je alergický na pyl, já na blesky,“ prohlásil v roce 1977 v rozhovoru pro deník Waynesboro News-Virginian Roy Sullivan, vysloužilý strážce národního parku Shenandoah ve Virginii. Větu pronesl krátce poté, co přežil sedmý zásah bleskem ve svém životě. Zapsal se tak do Guinessovy knihy rekordů, nicméně o takové prvenství nikdy nestál.
Od dětství s blesky a první zásah v národním parku
Sullivan se narodil v roce 1912 a setkání s bleskem zažil již jako dítě, když ve 20. letech minulého století pomáhal otci sekat pšenici. Blesk tehdy zasáhl jeho kosu, doslova jej odmrštil na zem a zapálil pole. To ale ještě netušil, co přijde.
Na začátku 30. let se připojil ke Sboru civilní ochrany (Civilian Conservation Corps) a podílel se na zakládání národního parku Shenandoah. Láska k přírodě jej doprovázela celý život a v parku strávil veškerou svoji profesní kariéru. Zde také zažil první skutečné setkání s bleskem takříkajíc „tělo na tělo“. V dubnu 1942 se při bouři ukrýval v nově postavené požární věži, bohužel bez hromosvodu. Do dřevěné stavby udeřil blesk sedmkrát nebo osmkrát, začal se šířit oheň a strážci nezbylo nic jiného, než utíkat ven. Uběhl ale jen několik metrů a dostal přímý, podle svých pozdějších slov vůbec nejhorší zásah, a to do pravé nohy, kde mu žár po celé její délce zanechal dlouhou jizvu. Přežil.
Když Faradayova klec selže
Znovu byl zasažen o 27 let později v roce 1969. Tehdy se jako řidič nákladního vozu oprávněně ujišťoval, že i v bouřce může mít v autě otevřené okénko, princip Faradayovy klece mu nebyl neznámým pojmem, kovové tělo vozu za normálních okolností chrání posádku před bleskem. Jenže výboj zasáhl stromy při silnici a odrazil se přímo do otevřeného okna vozu. Sullivan upadl do bezvědomí a naboural. Shořely mu řasy, obočí i vlasy.
Peklo sedmdesátých let
Poté jako by se strážce parku stal živým hromosvodem. Už v roce 1970 dostal další zásah přímo na své zahradě, když blesk nejprve trefil transformátor, od něj přeskočil na Sullivanovo rameno a způsobil mu lehčí popáleninu. V dubnu 1972 jej znovu zasáhl odražený blesk. Tehdy začal věřit, že se ho nějaká neznámá síla pokouší zahubit a začal se bát o svůj život. Kdykoliv přišla bouřka, ukrýval se, jak to jen šlo. V autě vždy zastavoval a lehal si na sedadla. Byl přesvědčen, že i kdyby stál v davu tisíců lidí, blesk si vybere vždy jeho.
Uběhl rok a tři měsíce a hrůza se vrátila znovu. Nepočítáme-li první setkání s bleskem z dětství, šlo o pátý oficiálně potvrzený zásah. Tehdy se Sullivan již trochu uklidnil, začínal si říkat, že jeho strach z temných sil je iracionální, jenže stalo se něco, co předčilo všechny jeho myšlenky. Znovu seděl v autě, když viděl, jak se za ním formuje obrovský bouřkový mrak. Strážce parku později vypověděl, že mu připadalo, jako by jej mračno sledovalo, a když už si myslel, že je od bouře dostatečně daleko, vystoupil z vozu, jenže pak už viděl jen oslepující záři. Blesk jej zasáhl do obličeje, projel jeho tělem, srazil jej na zem, až mu odlétla bota. Zůstal při vědomí a dokázal se z posledních sil odplazit k vozu, kde si uhasil hořící vlasy vodou.
Neuběhl ani rok a nešťastníkovi znovu hořely vlasy, tehdy dostal zásah do kotníku. Po této události se rozhodl, že odejde do důchodu. Hledal klid, ale nenašel. Blesk si ho našel přesně po roce během rybaření. Dostal přímý zásah do hlavy, utrpěl popáleniny na hrudi a na zádech a přišel o sluch v jednom uchu. V omámení jej prý ještě ohrožoval medvěd, který si dělal zálusk na jeho úlovek a Sullivan ho musel těžce zraněný zahánět klackem.
Most lightning strikes survived#OnThisDay in 1972 Roy Sullivan's hair was set on fire by a lightning strike – the third occasion that Roy had been struck. The unfortunate park ranger from Virginia, USA survived a total of seven lighting strikes during his lifetime 🌩️ pic.twitter.com/jIcrIPzJP1
— Guinness World Records (@GWR) April 16, 2018
Oprávněná paranoia na konci života
Všech sedm zásahů bylo úředně potvrzeno a zdokumentováno. Sullivan na sklonku svého života považoval blesky za prokletí. Jednou byla také zasažena jeho manželka. Na konci 70. let žil v mobilním domku pokrytém dvanácti hromosvody. Další umístil na okolní stromy, anténu a elektroměr. V září 1983 zemřel ve věku 71 let, tentokrát jej nedostihl blesk, ale kulka z jeho vlastní pistole, kterou si přiložil k hlavě.
Proč zrovna Sullivan?
Podle vědců je pravděpodobnost, že člověk bude během 80 let života zasažen bleskem, přibližně 1: 10 000. Proč se případ strážce parku zcela vymyká? Na to neexistuje jednoduchá odpověď, nicméně člověk, který pracuje celý život v přírodě, je riziku této nepěkné události vystaven více než člověk žijící ve městě a pracující v kanceláři. Navíc Virginie má ročně až 45 bouřkových dní, například mezi roky 1959 a 2000 zde zemřelo v důsledku zásahu bleskem 58 osob, zraněno jich v tomto období bylo 238. Roy Sullivan se tak pohyboval v prostředí, které k zásahu tak trochu svádělo, přesto jde o naprostý unikát.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
