Maledivy jsou nejmenší asijskou zemí a nejmenší muslimskou zemí na světě. Skupinu více jak tisícovky ostrovů, z nichž je obydleno něco kolem dvou stovek, tvoří celkem devatenáct korálových atolů. Nejvyšší nadmořská výška na ostrovech nepřesahuje více jak 2,5 metru, a proto se tento tropický státeček s 350 tisíci obyvateli obává budoucnosti.
Obava z globálního oteplování
Na Maledivách je teplo po celý rok, ale turisté nejvíce vyhledávají k návštěvě Malediv období mezi listopadem a dubnem, kdy nehrozí monzun. V posledních letech každým rokem ostrovy navštíví více jak milion turistů. Nádherné pláže lemované palmami, křišťálově čistá vodní hladina, pestrý podmořský život a stále slunečno. Pro návštěvníka na první pohled doslova ráj.
Za pozlátkem luxusních resortů se ale na Maledivách skrývají hlavně obavy. Turismus je hlavním zdrojem příjmů země a je horentně dotován Evropskou unií, která podporuje nové turistické projekty v zemi. Jenže i sami obyvatelé a političtí představitelé ostrovů tuší, že ráj nemusí trvat věčně. Obavy z globálního oteplování jsou největší tam, kde jeho důsledky hrozí nejvíce. Proto už od roku 2008 existuje na Maledivách fond, který by měl v budoucnu poskytnou finanční prostředky na nákup nových území. Vláda již nyní zjišťuje možnosti odkupu části území na Srí Lance, případně v Indii nebo Austrálii.
Právo šaría. Tam kde znásilněná není obětí ale viníkem
Maledivy jsou muslimskou zemí a islám je zde jediným povoleným náboženstvím. Hrstka křesťanů žijících na souostroví se ke svému náboženství nesmí oficiálně hlásit. Běžný turista se ale na Maledivách s místními prakticky vůbec nesetká. Hotelové resorty nabízejí vše, co cizinec potřebuje, včetně alkoholu. Ten není nikde jinde na ostrovech k sehnání.
Jenže svododa a pohoda končí za zdmi hotelů a několik metrů za luxusními plážemi. Nejenže jsou Maledivy islámskou zemí, ale platí zde bez výjimky ortodoxní právo šaría, tedy to, které je také praktikováno v Afghánistánu, Íráku, Íránu nebo v Jemenu.
Na to, do jaké míry jsou lidská práva na Maledivách dodržována, může odpovědět několik případů, které pronikly za hranice pohádkových atolů. V roce 2012 vydal americký Úřad pro lidská práva zprávu, ve které Maledivy kritizoval za vysokou míru korupce, náboženskou nesvobodu a za nerovné zacházení s ženami. Ženy zde sice mají volební právo, ale tím to také končí. Navíc volby jsou na souostroví dalším sporným tématem. Existence politických stran je na Maledivách zakázána, a tak na volebních listinách kandidují nezávislí jednotlivci, přičemž má nejvyšší slovo stále prezident. Jediná existující opozice existuje v exilu.
Homosexualita je na ostrovech nelegální. Pokud je někdo usvědčen ze styku s osobou stejného pohlaví, hrozí mu až 8 let vězení. Naopak znásilnění není na Maledivách prakticky trestáno. Ba naopak, případ, který v roce 2013 vyplul na povrch, ukazuje krutou realitu ortodoxního muslimského světa. Patnáctiletá dívka byla tehdy odsouzena ke 100 ranám bičem za mimomanželský pohlavní styk, protože ji znásilnil její nevlastní otec.
Posledním případem, kdy se Maledivy objevovaly ve zprávách po celém světě, bylo vyhlášení výjimečného stavu v roce 2018. Tehdy maledivský soud nařídil propouštění devíti politických vězňů z řad opozice. Vláda rozhodnutí soudu ale nerespektovala. To vyvolalo vlnu nevole a do ulic vyjela armáda, ze které mimochodem v minulosti vystoupilo asi 250 příslušníků do řad Islámského státu.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
