Žraloci vzbuzují respekt a strach z jejich možné přítomnosti je přirozený. Před několika miliony lety bylo ale hůř. Pravěké oceány totiž křižoval tvor, proti kterému jsou dnešní vládci moří jen malými rybičkami. Prehistorický žralok Megalodon byl podle nejnovějších výzkumů skutečně monstrózní. Studie britských vědců, která vyšla v zářijovém vydání prestižního časopisu Nature, naznačuje, jak dosavadní odhady velikost pravěkého žraloka podceňovaly.
Megalodon vyhynul asi před třemi miliony lety a jeho existenci dokazuje jen hromada obrovských zubů, které nepodlehly působení času. Kostry současných žraloků jsou chrupavčité, a tak nefosilizují. Je tedy velmi pravděpodobné, že stejnou kostru, jen mnohem větších rozměrů, měl i Megalodon. Nedostatek fosilních záznamů byl dosud velkou překážkou pro určení velikosti tohoto pravěkého tvora. Starší studie extrapolovaly jeho velikost na základě proporcí dochovaných zubů, které se srovnávaly s chrupem žraloka bílého. Na základě tohoto porovnání se odhalovalo, že Megalodon dosahoval délky až 18 metrů.
Uvedená metoda je ovšem problematická, protože žralok bílý není nejbližším příbuzným Megalodona. Proto vědci z anglických univerzit v Bristolu a Swansea porovnali dochované zuby s pěti současnými příbuznými tvory – žralokem velkým bílým, žralokem mako, žralokem dlouhým, žralokem obecným a lososem.
Tým zjistil, že potomci všech těchto druhů neměnily své proporce během růstu. Tato skutečnost naznačuje, že podobným způsobem se vyvíjel i Megalodon, což usnadňuje určení jeho velikosti. „To znamená, že můžeme jednoduše určit růstové křivky pěti moderních živočichů a promítnout jejich celkový tvar v souvislosti s tím, jak se zvětšují a zvětšují,“ říká hlavní autor studie Jack Cooper.
Pomocí této techniky vědci odhadli, že Megalodon, který dosáhl délky těla 16 metrů, by měl hlavu dlouhou 4,65 m, hřbetní ploutev 1,62 m vysokou a ocas vysoký 3,85 m. Je tak velmi pravděpodobné, že tato pravěká monstra hravě překonávala délku 20 metrů.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
