Před 240 lety, 13. března 1781, se podařilo amatérskému astronomovi Williamu Herschelovi pozorovat pomocí dalekohledu vlastní výroby těleso, které nemohlo být hvězdou ani kometou. Byl jím Uran, sedmá planeta Sluneční soustavy a vědcův objev znamenal rozšíření poznání o planetách poprvé od dob antiky.
William Herschel byl anglický astronom, ale jak jeho jméno napovídá, původ měl v Německu. Ve své době šlo o přelomový objev, neboť se soudilo, že všechny planety Sluneční soustavy již byly objeveny ve starověku.
Sedmá planeta přitom nebyla na obloze spatřena poprvé, jen ji Herschelovi předchůdci mylně interpretovali. Anglický astronom John Flamsteed planetu Uran, který své jméno dostal mnohem později, pozoroval už v roce 1690, ale objekt do katalogu zaznamenal jako 34. hvězdu souhvězdí Tauri.
Herschel během pozorování pochopil, že nemůže jít o hvězdu. Zároveň vyloučil i jiná tělesa a astronomický objev století byl na světě. Planetu pojmenoval Hvězda krále Jiřího (Georgium Sidus) jako poctu anglickému panovníkovi Jiřímu III. Název se však neujal, někteří astronomové planetu nazývali prostě Herschel, jiní Uran po stejnojmenném řeckém bohu. Název Uran byl ale oficiálně uznán až v roce 1850. To už ale celé čtyři roky svět znal i Neptun, osmou planetu Sluneční soustavy, a několik Uranových měsíců.
Objevitel této planety dostal v listopadu 1871 Copleyho medaili, což je nejvyšší ocenění udělované každoročně Královskou společností v oblasti vědy, o měsíc později byl uveden mezi Královskou učenou společnost, dostal doživotní rentu ve výši 200 liber a byl jmenován královským hvězdářem.
Jako devátou planetu astronomové uznali i Pluto poprvé pozorované roku 1930. Avšak v roce 2006 bylo v souvislosti s novými objevy podobných těles degradováno na trpasličí planetu.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
