První rentgenový snímek na světě vznikl roku 1895, kdy německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen vyfotografoval levou ruku své ženy. Přestože tento snímek získal svému vynálezci Nobelovu cenu za fyziku a navíc znamenal velký pokrok v medicíně, zpočátku přinesl i řadu neštěstí. Lidé tehdy totiž nevěděli, že rentgenové paprsky nejsou tak úplně bezpečné a mohli si tak s nimi v podstatě podle libosti doma hrát.
Röntgenovu manželku první rentgenový snímek vyděsil
Wilhelm Conrad Röntgen strávil na konci roku 1895 dlouhých sedm týdnů ve své laboratoři, kde se snažil přijít neznámému záření na kloub. Jeho žena Anna Bertha Röntgen mu byla po celou dobu oporou a pomáhala mu. Byla mu proto ku pomoci i tehdy, když chtěl pomocí rentgenových paprsků vyfotografovat její ruku. Anna ji musela na fotografické desce držet 15 minut, a jakmile spatřila snímek svých černých kostí, pronesla: „Viděla jsem svou smrt!“, načež odmítala do manželovy laboratoře nadále chodit.
Dnes se sice může zdát její reakce poněkud úsměvná, avšak v té době šlo o první fotografii svého druhu vůbec. Žádný podobný obrázek se strašidelně působícími stínovými kostmi do té doby nevznikl. Není tak vlastně vůbec divu, že to vědcovu ženu trochu vyděsilo. Avšak přestože ji pohled na vlastní kosti příliš nenadchl, našla se spousta jiných lidí, které ano.
Rentgen se rychle rozšířil mezi lékaře i širokou veřejnost
Wilhelm rozeslal kopie svého snímku společně s popisem celého objevu svým kolegům fyzikům po celé Evropě. Jedním z nich byl Arthur Schuster, který se věnoval hned několika oblastem fyziky včetně magnetismu, spektroskopie nebo astronomie. Když Schuster obdržel Wilhelmův dopis, rozhodl se experiment zopakovat ve své vlastní laboratoři. Vznikly tak rentgenové snímky žab, kloubů končetin, dalších rukou a dokonce i nohy jeho šestiletého syna.
Když roku 1896 vyfotografoval kulku uvízlou v mozku, uvědomil si, jakou lékařskou hodnotu rentgenové paprsky mají. Kromě toho došel Schuster díky svým experimentům k závěru, že nové paprsky jsou ve skutečnosti stejné jako paprsky světla, jen jsou díky kratší vlnové délce o poznání energičtější.
Právě potenciální lékařské využití rentgenu bylo důvodem, proč Wilhelm Conrad Röntgen svůj objev nikdy nepatentoval. Technologie tak mohla být rychle uvedena do provozu v lékařské komunitě. Avšak nejen v ní – rentgen se stal populárním také mezi širokou veřejností. Jelikož díly potřebné k vytvoření rentgenových paprsků bylo snadné sehnat, lidé si mohli vytvářet snímky i u sebe doma. Asi není těžké uhodnout, co následovalo.
Přílišné ozařování si vyžádalo oběti
Tehdy ještě nebyl negativní dopad rentgenového záření znám. Mělo se za to, že zkrátka jen neškodně prochází tělem. Teprve objevující se příznaky a onemocnění jako popáleniny, vypadávání vlasů, rakovina i občasná smrt ukázaly, že by rentgen možná neměl být přístupný všem bez omezení.
Následky silného záření musela snášet třeba žena, kterou její muž vystavil rentgenovému záření po dobu 10 hodin, aby vytvořil snímek její zlomené kyčle. Žena utrpěla popáleniny s tvorbou puchýřů a začaly jí vypadávat vlasy. Tragicky skončil rentgenový technik Crarence Dally, který byl při své práci vystaven tak vysokému záření, že mu musely být amputovány obě paže. I přesto však později zemřel na metastazující rakovinu kůže ve věku 39 let.
Dnes už umíme množství záření, kterému je člověk vystaven, samozřejmě měřit a podobným tragédiím tak předcházet. I přes počáteční potíže je tak dnes rentgen velmi užitečnou zobrazovací metodou. V některých jazycích včetně toho našeho nese jméno po svém objeviteli, díky kterému rentgen vůbec máme. V dalších je znám jako záření X či paprsky X, což je název, kterým ho Wilhelm Conrad Röntgen původně pojmenoval.
Copywriterka, která se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2020. Studuje český jazyk a literaturu na VŠ, aby se jednoho dne mohla tvorbě textů věnovat naplno. Zajímá se o různá tajemná či pozoruhodná místa na zemi, o která se pak s radostí dělí se čtenáři. Jelikož má za sebou také zdravotnické vzdělání, věnuje se i tématům první pomoci.
