Proxima b
Proxima b v představě umělce. Obrázek: ESO/M. Kornmesser

Když na konci minulého týdne zveřejnil anglický deník The Guardian informaci ohledně podezřelého radiového signálu od Proxima Centauri, zprávu následně interpretovalo několik českých deníků a magazínů. Jde nepochybně o významnou událost, objevit totiž ve změti radiových vln přicházejících z hlubokého vesmíru jakoukoliv pravidelnost, není na denním pořádku. Poprvé a naposledy k tomu došlo v roce 1977 v případě takzvaného WOW signálu, jehož zdroj dosud nebyl objasněn.


V případě nového signálu označeného BLC1 nadšenci spekulují o mimozemšťanech, vysvětlení však nejspíše buďto nepřijde, neboť signál byl zachycen pouze v dubnu a květnu loňského roku, nebo se ukáže, že je jeho původ pozemský. Mimozemšťané jsou i podle vědců až na tom posledním místě, přestože jde o lákavou myšlenku a i přesto, že se v soustavě nachází planeta v takzvané obyvatelné zóně (Proxima b). I tak je nutné s mimozemskou variantou počítat. Důsledky hypotetického objevení důkazu o inteligentních bytostech se zabývají seriózní vědecké výzkumy.

Ačkoliv předpokládáme, že ve vesmíru nejsme sami, stále nemáme v ruce nic konkrétního. Pokud by někdy k objevu či dokonce setkání s mimozemskou inteligencí došlo, změní tato událost filosofii, politiku, náboženství a samozřejmě i pohled na existenci samotnou.


Související:  Lidé nikdy neosídlí jinou planetu mimo Sluneční soustavu, říká držitel Nobelovy ceny. Důvod je prostý

Co se stane, až narazíme na mimozemskou inteligenci?

Paul Davies, dříve dlouholetý exponent projektu SETI, se dopady na společnost, která bude mí kontakt s mimozemšťany, rozsáhle zabýval. V rámci SETI vznikla v roce 1996 takzvaná postdetekční pracovní skupina, které předsedal. Jejím úkolem je poradenská pomoc v případě zachycení podezřelého signálu z kosmu. Zda komunikuje s objeviteli z projektu Breakthrough Listen, kteří signál BLC1 zachytili, není známo. Zásadním krokem po detekci takového signálu je však potvrzení jeho pravosti. Davies upozorňuje na důležitost utajení takové detekce, dokud nedojde k ověření všech možných faktů. To se v případě signálu od Proxima Centauri nestalo a média se o případu dozvěděla dříve, než bylo třeba. Dále důsledně varuje před zbytečným šílenstvím, chápe že jde o mediálně zajímavou zprávu, ale zároveň zná všechna úskalí, které taková událost přináší, neboť je nutné nezávislé ověření, které má v tomto případě proběhnout až příští rok.

Davies v knize Podivné ticho doslova píše: „Média informace o možné detekci mimozemského signálu s největší pravděpodobností uveřejní dokonce ještě dřív, než vědci dokončí první ověřování výsledku.“ To se také stalo. Důvodem utajování takové informace je hluboký rozkol mezi světem vědy a laiky. Vědci musí mít pevnou půdu pod nohama, než pronesou konečný výrok, a tak je nutné neustálé ověřování. To je zdlouhavý proces. Pokud dojde ke skutečnému vyřčení, že zdroj signálu skutečně přichází od Proxima Centauri a nelze jej vysvětlit přirozenými procesy, bude za takovým tvrzením stát velký zástup vědců a tisíce hodin práce. V ten okamžik se změní svět a nejvyšší světoví představitelé budou mít plnou hlavu starostí, jak s touto informací naložit.

Jestliže by byl zdroj u Proxima Centauri a za vysíláním by stála mimozemská inteligence, co by to znamenalo? Lze vycházet ze tří předpokladů:

  • Pokud se objeví dvě inteligentní civilizace ve stejném čase na planetách u hvězd, které jsou v kosmickém měřítku téměř sousedy, jde o velkou náhodu.
  • Pokud se objeví dvě inteligentní civilizace ve stejném čase na planetách u hvězd, které jsou v kosmickém měřítku téměř sousedy, pak je vesmír plný života.
  • Pokud dvě inteligentní civilizace sídlí ve stejném čase na planetách u hvězd, které jsou v kosmickém měřítku sousedy, pak jedna z nich cíleně kontaktuje tu druhou.

Spisovatel Arthur Charles Clarke jednou naspal: „Někdy si myslím, že jsme ve vesmíru sami a někdy si myslím, že ne. V obou případech mě ta představa docela vyvádí z míry.“ Tyto dvě věty zcela vystihují lidské pojetí univerza. Nic nevíme a obě možnosti jsou pro nás děsivé. Jak strach plynoucí ze samoty, tak obava z neznámého jsou hnacím motorem toho, proč potřebujeme znát pravdu a proč jsou projekty hledajících stopy mimozemšťanů financovány.

Související:  Stoletý vědec, který předpověděl ekologickou krizi, znovu varuje lidstvo

Pozitivní dopady pro vědu, rána pro náboženství

Paul Davies se také zabývá dalšími možnými dopady prvního kontaktu na vědu a společnost. Potvrzení existence mimozemské civilizace by mohlo pomoci vědě k neuvěřitelnému rozmachu. Zároveň poukazuje na zdrcující dopad pro organizovaná náboženství, která hovoří primárně o lidech jako o těch, kterým je víra určena. V případě křesťanství Spasitel prostřednictvím Ježíše Krista přijal lidské tělo, aby zachránil lidstvo, udělal to snad i jinde?

Zajímavý výrok na toto téma pronesl reverend José Gabriel Funes, ředitel Vatikánské observatoře: „Jak bychom mohli vyloučit, že se život rozvinul i jinde? Stejně jako existují rozmanití tvorové na Zemi, mohou existovat i jiné bytosti, dokonce inteligentní, stvořené Bohem,“ Funes tak rozhodně necítí, že by v takovém případě bylo křesťanství ohroženo a dodává: „Mimozemšťan je můj bratr.“ Tento pokrokový výrok je v církvi zřejmě ojedinělý a v její historii by zcela jistě neobstál. Když v 17. století přišel Giordano Bruno s myšlenkou, že ve vesmíru existuje mnoho obývaných světů, skončil na hranici. Davies je tak přesvědčen, že by objev mimozemské civilizace pro všechny velké náboženské systémy znamenal citelnou ránu, s níž by se jen těžko vypořádaly a možná by se otevřela cesta novým náboženstvím, které dnes považujeme za sekty.

A co by taková zpráva znamenala celkově pro lidskou společnost? Po prvotním šoku by vše na světě plynulo dál tak, jak jsme zvyklí. Ostatně máme svých starostí dost. Zcela jistě by se nekonalo žádné setkání, které známe ze sci-fi filmů. Vesmír je obrovský a cestování temnou mezihvězdnou hlubinou je zřejmě nemožné. Chápání člověka jako jedinečné bytosti by se však změnilo. Pokud by bytosti žily u Proxima Centauri, pak by mohli žít i kdekoliv jinde. Vesmír by už nebyl černou pustinou, ale tajemnou zahradou čekající na objevení.



Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Přidat na Seznam.cz
About Admin

Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Similar Posts

Komentáře (40):

  1. Rád bych se dočkal odpovědi, ale asi jí dost dlouho nebudeme nikdo znát…?

  2. Takhle to vidim ja. Navstevuji nas, ale nechteji nas kontaktovat. Jsme pro ne primitivove, kteri si nici planetu a vrazdi se. Kdyz prekonaji takovou vzdalenost, uz si timhle vsim prosli a nemaji zajem nas vyhubit, mohou si premenit jinou neobyvatelnou planetu. A jak uz nekdo napsal, ve vesmiru a sami, to by bylo plytvani prostorem.

  3. jen nizky clovek muze tvrdit,ze jsme sami.A pojem nepripravenosti na tuto skutecnost muze vypustit stejne uvazujici trouba.Kazdy realne uvazujici clovek vi.ze viru vymysleli ti co chteli ovladat ostatni a sami nepracovat.Do dnes nechteji priznat.ze ve skolach do dnes vyucuji vylhane dejiny.Sami neznaji odkud jsme a jak dlouho uz tady likvidujeme zemskou kouli.Vzlhane uceni jen dokazuje jak nizka je nase lidska rasa.

  4. Konečně se my lidé semkneme spolu neboť my jsme lidé a nebudeme vedet co můžeme od nich očekávat. Jestli nás ani tohle nedonutí se navzájem kamarádi tak uz nevim….

  5. Co se stane,až narazíme na mimozemskou civilizaci?No,já myslím,že by nám nakopali do zadku,a nafackovali za tu naší píchu,a hraní si na božstvo.

    1. Tomu se říká temný les, každý se v temném lese snaží na sebe neupozornit, aby ho něco nesezralo. My jsme agresivní tvorové, ale velmi slabí a oproti těm co by dokázali překonat hvězdné vzdálenosti i primitivní. Ano nakopali by nám zadky.

    2. Jednak pycha s tvrdym, ale hlavne se vlady vsech zemi sveta boji dvou aspektu v kontextu s priznanim – objevenim mimozemske civilizace. A sice ze by nam ukazli tzv . volnou energii , bez nutnosti spalovani ropy, uhli,plynu atp, a zpusob jak ovladat svou telesnou schranku bez jakychkoli leciv. Asi netreba vysvetlovat , co by znamenal kolabs ropneho a farmaceutickeho prumyslu.

  6. Vím že nic nevím. Velký třesk, dokáže si ho někdo představit? Já tedy ne !!!

  7. Bůh je jen jeden jediný – a ty ostatní zmatky kolem toho udělali myslící bytosti, ať už jsou odkudkoli. Bůh je Stvořitel CELÉHO STVOŘENÍ, tzn. úplně všeho – známého i neznámého.

    1. Plácáte nesmysly….

    2. Kdysi jsem se ptal jednoho kněze zda Kristus vykoupil svou smrtí na kříži i mimozemšťany (pokud by se prokázalo, že existují). Byl z toho velmi nervózní, něco nesrozumitelného plkal, ale odpovědi jsem se nedočkal.

    3. Bůh říká-a nebudeš věřit v jiné bohy.To je prosím bible a já mám z Vašeho Pána trochu zmatek.On zná spoustu bohů a evidentně se jich bojí.A včil hoďme řeč.

    4. A už jste boha toho boha viděla? Víte kolik lidí zbytečně zemřelo jenom kvůli víře?

    5. Bůh a víra – co si kdo pod tímto představuje? Někdo soubor přírodních zákonů a jevů, jiný věří v jiné Bohy a něco jiného. Každý má nějakou svou víru, ideu, představy, vysvětlení pro fakta. „Stvořitel“ neomezil člověka, ten je svobodně myslící a konající podle své vůle, bez omezení, dobře i špatně. Člověk je takový a tudíž nepotřebuje spoustu církví, jako politickoekonomických institucí s jejich aparátem a zaměstnanci. Ti stejně jako politické strany jen parazitují na lidstvu.

  8. Kdosi moudrý pravil: „Pokud nějaký renomovaný vědec řekne, že je něco možné, má nejspíše pravdu. Pokud řekne, že něco možné není, pak se téměř zcela jistě mýlí.“ Takže prohlášení, že cestování na velké vzdálenosti není možné platí pro dnešní úroveň znalostí. Pokud se lidstvu nepodaří se vyhubit, jistě se najde někdo, kdo problém cestování nějakým způsobem vyřeší.

  9. No,pokud tam vřeští Alza,tak tam na ně urychleně vypustit-kovajdu !

    1. …a choleru k tomu,na ty zmetky bezbožné.Asgardi navždy,síla přichází.

  10. K Neptunu a Plutu letěly naše sondy několik desetiletí. Nejbližší hvězda je asi 1000× dále. Takže se vzájemnými osobními kontakty bych moc nepočítal.

    1. Úžasný by byl i rádiový kontakt a ten by realizovatelný byl. Byla by to ale obrovská náhoda, že by tak blízko nás byla civilizace na přibližně naši úrovni. Ale možná je to „jen“ nějaký obelisk, jako z Odysei 2000. Až tam jednou doletíme, něco se dozvíme.

    2. Pane Jiří, k Neptunu se letělo nékolik desetiletí, první auta jezdila rychlostí chůze a dnes?

  11. jsme sami

    1. ver ze ne.

    2. Taky názor. Ale při představě toho, že vesmír je „nekonečný“ věřím, že někde bude vyspělá civilizace…

  12. Vlastně by se z hlediska náboženství nic nestalo. Spousty století nás krmí tím nesmyslem, že Bůh stvořil jen nás k obrazu svému a pokud by přišel někdo z kosmických dálav a měl třeba tři nohy a pět rukou, tak budou zase tvrdit to samé, ale tentokrát s tím, že nás všechny stvořil k obrazu svému. Prostě ta špinavá víra se neustále vyvíjí a posunuje s poznáním lidstva, tak aby boha prostě nebylo možné nikdy dokázat. Bůh byl dříve vítr, pak ohen, Slunce, vesmír a až lidi poznaj že není ani vesmírem, tak pámbíčkáři řeknou, že je tvurcem BigBangu a nebo že on sám je Velkým Třeskem. A pokud by opravdu nějaká mimozemská civilizace byla, tak naše organizace, jako třeba katolická církev by k nim hned poslala misionáře a obracela by je na jedinou pravou víru. Nejspíš by mi nevadilo, kdyby to vesmířani brali jako urážku a Vatikán a i jiná instituce věřících byla poslána za jejich bohem, nějakou menší anihilační bombou.

    1. Nesouhlas,rozpad společnosti

  13. pokud předpokládme že je vesmír temný les tak hlavně nekontaktovat

    1. No. Nekontaktovat, to jde těžko. Neustále vysíláme vlny z radarů, rádia a televize, takže někde z blízkého okolí by se o nás už stejně dozvěděli. Naštěstí, pokud jsou přibližně na stejném vývoji, tak nemají jak se sem dostat a dát nám přes usta. Podobně jako my Indiánům a méně vyspělým státům, jak to dnes dělá USA. A pokud by naše vysílání bylo zachyceno výrazně vyspělejší civilizací, která by dokázala sem doletět, tak už bude zbývat jen na ní, jak se k nám zachová. Podle mně bude většinou díky vývoji mírumilovná a spíš by nás nekontaktovala.

    2. vesmír je temný les, kde každý loví každého. Jen my sedíme u táboráku a hulákáme na všechny strany.

      1. Pravdu díš!

      2. Výborná trilogie,taky jsem ji četl.

  14. To Roman – nectes nekomentuj. Pasoval ses na uplnyho trotla svetobezniku.

  15. Mně by jen zajímalo, zda mimozemšťané budou taky tak blbí, aby si na své planetě nechali rozšířit islám a další nesmysly rádoby láskařů. . Předpokládám, že by s nimi rázně zatočili.

    1. Hlavně doufám, že nebudou tak blbí, aby pravda a láska byla pro ně hanlivá slova.

    2. Pokud budou opravdu o mnoho tisíciletí a víc před náma, tak se té hlouposti jménem Bůh musejí vzdát. Takže to budou ateisté, ale i oni můžou být ve svém ateistickém konání fanatici a budou mít potřebu a poslání vyvést ostatní z bludu a ty zpátečníky kteří se nebudou chtít dát, tak je upálej uplně stejně, jako církev upalovala čarodějnice.

      1. Proč by nemohl existovat?Možná oni nám ho konečně zjeví na hrotu světelného meče,nástroje univerza.

  16. Holý nesmysl. i když by signál pocházel od vyspělé civilizace, senzace vyšumí za tejden a člověci
    se vrátí ke svým každodenním malichernostem, práce, hypotéka, covid, exekuce…

  17. Nečtu to(nedůležitá kravina pro život) ale odpověď na název-naděje na lepší zítřky.Třeba přiletí a smetou lidstvo jedním mávnutím proutku nebo bambitkou.Pak by matička Země měla šanci na tvorbu lepšího dobytka než je člověk 😉

    1. To říkáte za předpokladu, že jinde žijí lepší bytosti, ale co když je to tak, že právě my patříme mezi ty „hodnější“ ? 🙂 I když je člověk vnímám námi samými jako zrůda, zase tak hrozné to není. Procházíme vývojem a myslím si, že jsme na správné cestě. Bohužel se jisté skupiny lidí snaží tento přirozený vývoj uměle urychlit a právě to nás možná bude stát i naši existenci.

    2. muzes zacit u sebe!

      1. Konečně by sme si mali priznať, že v tak obrovskom vesmíre nie sme sami. A keby u našej najbližšej hviezde existoval život co je reálne, tak to vážne môže inteligentný život byť úplne všade. V každej galaxxi si myslím existuje inteligentný život. A keď si predstavíte koľko existuje galaxií v našom vesmíre. Tak koľko je asi inteligentného života vo vesmíre???? Aké číslo nám z toho plynie? To si asi ťažko vieme predstaviť. Tie čísla sú nekonečné. Takže už konečne prestaneme klamať že sme vo vesmíre sami… A to že my ich nevidíme alebo tie signály nepočujeme ešte neznamená že tam nikdo není….

Napsat komentář: Bohuslav. Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *