James Lovelock

James Lovelock, slavný britský vědec a futurolog, letos oslavil sté narozeniny. I přes svůj vysoký věk má stále co říci a nejsou to zrovna optimistické vize. Muž, který v šedesátých letech jako první vyslovil obavy z ekologické krize, ve své nové knize Novacene: The Coming Age of Hyperintelligence varuje lidstvo před nástupem umělé inteligence.


Vizionář i pragramtik

James Lovelock je vědeckým prorokem a zároveň velkým vizionářem. Zatímco se svět lidem po druhé světové válce měnil před očima a jeden vynález následoval další, on v tomto pokroku viděl nebezpečí pro ekosystém naší planety. Nemýlil se. Když západ i východ během studené války nekontrolovatelně zbrojil a jaderný konflikt byl na spadnutí, on viděl v jaderné energetice budoucnost.

Jako vědec dal o sobě poprvé vědět v roce 1945, když v prestižním časopise Nature publikoval článek o Petriho miskách. O něco později vynalezl detektor elektronového záchytu, který dokázal zachytit nepatrné stopy znečišťujících látek, mezi nimiž byly i pesticidy, což pobídlo mnoho vědců k otočení se směrem k přírodě. Teprve tehdy jsme si začali uvědomovat, že nejsme až takovými pány nad přírodou, jak se některým mohlo zdát.

Lovelock se ale laické veřejnosti nejvíce zapsal do paměti jako spisovatel. Ve svých knihách o teorii Gaia, která sice není vědecky uznávanou hypotézou, popsal Zemi jako samoregulující se systém. Zjednodušeně řečeno, Země je jakýsi superorganismus, který v rámci zachování podmínek k životu sám nevědomě reguluje dění na svém povrchu. Aby byla stabilita zachována, některé druhy likviduje, jiné tvoří. Podle Lovelocka lidé tuto stabilitu narušují a je jen otázkou času, kdy Gaia zasáhne. Autor v několika knihách nejprve lidstvo varoval, navrhoval řešení, jak zastavit ekologickou krizi, až nakonec dospěl k závěru, že už jsme překročili pomyslnou hranici, za níž se nedá vrátit zpět.

Od teorie Gaia až po věk superinteligence

Lovelockovy teze se částečně naplnily. Klimatická krize přišla, otepluje se stále rychleji a Lovelock na to naposledy reagoval v roce 2009 v knize Mizející tvář Gaii – Poslední varování. Deníku The Guardian tehdy řekl, že kvůli horkému klimatu vyhyne do roku 2100 80 % lidí. Ti, kteří přežijí, zůstanou v Arktidě, kde bude klima přijatelné.

Nyní ale vědec obrací svoji pozornost na další fenomén, ve kterém vidí hrozbu pro lidstvo. Jeho představa je opět chmurná. V nové knize Novacene: The Coming Age of Hyperintelligence, která zatím nebyla přeložena do češtiny, popisuje konec 300 000 let dlouhé lidské éry. Novacene je nový věk, kdy lidský druh sice není odsouzen k životu kolem severního pólu, ale stane se obětí svého vlastního výtvoru. Technologie nám přerostou přes hlavu a postupem času se pro umělou inteligenci staneme dělníky. Nebudeme moci konkurovat kyborgům schopným myslet 10 000krát rychleji než my, ale přesto nevyhyneme. Proč?

Novacene totiž není žádným protipólem teorie Gaia. Naopak, je s ní v naprostém souladu. Toho, že Země je jakýmsi způsobem naživu, si bude vědoma i superinteligence budoucnosti, a proto s ní bude muset nějak spolupracovat. I stroje budou muset zajistit pokračování života na planetě, a právě proto lidstvo nevyhyne. Člověk přežije, ale pro stroje bude pouhým hloupým tvorem zajišťujícím udržitelné teploty na planetě. Budeme tak dělníky umělé inteligence i samotné Gaie. Něco jako mravenci, po kterých dnes šlapeme, když se procházíme v lese.





Další čtení