Migrace mořských živočichů je v podmořském světě celkem běžným jevem, když však ruku k dílu zapojí člověk, může se přirozený řád tak trochu vymknout kontrole. Obzvláště když fungování hlubinného prostředí stále plně nerozumíme. A tak se ve Středozemním moři objevují tvorové z dalekého Indického oceánu nebo dokonce Tichého oceánu.
Suezem putují medúzy, králíčkovci i jedovaté ryby
Suezským průplavem se do Evropy nedostává jen zboží z daleké Asie, ale i nevítaní hosté v podobě podmořské fauny, která by jinak neměla šanci Středozemní moře osidlovat. Když se v roce 2015 průplav rozšiřoval, biologové varovali, že se cesta pro nežádoucí živočichy ještě usnadní.
A skutečně, ještě na počátku tisíciletí se nebezpečný čtverzubec stříbropásý v Středozemním moři vyskytoval sporadicky, v roce 2017 byl pozorován již téměř u všech řeckých ostrovů a dokonce ve vodách v okolí Gibraltaru. V Levantském moři se množí medúzy, které běžně obývají vody kolem rovníku a rychle se množící králíčkovci drancují řasy, které jsou důležitou součástí potravinového řetězce.
Všichni tito živočichové podle vědců narušují biodiverzitu ve Středozemním moři, což může vést k naprostému rozpadu složitého potravinového řetězce a úhynu mnoha domácích druhů. To ale není všechno. Čas od času uloví rybáři další velmi nebezpečné a jedovaté živočichy. Například v loňském roce se u břehů Albánie i jižní Itálie objevil dravý a jedovatý perutýn.
Na vině je i oteplování moří
Podle biologů dochází k expanzi nepůvodních druhů v celosvětovém měřítku, ale v případě Suezského průplavu jde o skutečnou masovou migraci. Kromě otevřené cesty k tomu přispívá i neustálé oteplování mořských vod. V prostoru mezi Evropou a Afrikou je tento nárůst od 80. let minulého století něco kolem 0,4 stupně každou dekádu. Tím se postupně subtropické prostředí mění v tropické. Dalším negativním faktorem je nadměrný rybolov, který v podstatě připravuje teritorium pro nežádoucí druhy.
Jaká je tedy budoucnost života ve Středozemním moři? Vědci mají už teď jasno. Středomoří se i nadále bude proměňovat v tropickou zónu a tento trend je možné pouze zpomalit, nikoli zastavit.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
I Napoleon řekl u Slavova, když se dostal do nejtěžší palby: „Komu je horko, ať si rozepne kabát!“
Komu se stále otepluje, ať se vyzleče do trenek!
Mílý Světoběžníku, neděje se to i jinde? Např.: Perutýni v Mexickém zálivu?
Ano, děje. Odpověď je dokonce v článku: „Podle biologů dochází k expanzi nepůvodních druhů v celosvětovém měřítku, ale v případě Suezského průplavu jde o skutečnou masovou migraci.“
Co znamená slovo masová, já nemám možnost dělat nějaké rozbory, ale když se v Mexickém zálivu objevili perutýní, tak to asi nebyli jediný druh, co se tam invazivně objevil.
Je to tam asi taky velký problém, který mění složení přírodních druhů. Odvolávat se jen na jedno slovo není dle mne objektivní.
Columbus objevil Ameriku v roce 1492, Světoběžník v roce 2021. To dá snad rozum, že když je to kanál, neproplouvají v něm jen lodě, ale i živočichové. Ideální by bylo, aby EU rozhodla, že vlastních Suezu musí do roku 20xy zajistit adekvátní zábranu pohybu vší této havěti, jinak zavede na jejich pohyb sankce.
Lepšíkrálíčkovec,jak Talibánec.Moře tu nemáme tak pojde ve vodě sladké.Tálib po slivovici a prasátkovém řízku.
Tálib nepojde, islám jim to v nouzi povoluje. A kdyby o nouzi nešlo, tak se v něm může hnout „svědomí“ a takoví své přestupky někdy chtějí odčinit. Například džihádem.
Brambory pochazejí z Ameriky, krávy z evropy převezene do Ameriky ,nejlepší hovězi maji v jižni Americe.