Jednou z největších myšlenek současné fyziky je možnost, že všechny známé síly, částice a interakce mohou být propojeny v jeden celek. Nejznámějším návrhem takzvané teorie všeho je teorie superstrun, která by mohla změnit naše chápání o fyzickém vesmíru. Navzdory tomu, že teorie superstrun je ve vědecké komunitě známá již několik desetiletí, bylo provedeno jen málo experimentálních testů. Významný krok ve výzkumu nyní učinili astronomové využívající rentgenovou observatoř Chandra, která pracuje na oběžné dráze Země od roku 1999. Svoji práci publikovali v odborném časopise The Astrophysical Journal.
Tým vědců vedený Christopherem Reynoldsem z Univerzity v Cambridgi se soustředil na prohledávání kup galaxií. To jsou vůbec největší struktury ve vesmíru a skládají se ze stovek až tisíců galaxií, které drží pohromadě díky gravitaci. Vědci se zaměřili na detekování hypotetické elementární částice zvané axion, kterou předpokládá teorie superstrun.
Axiony by měly mít mimořádně nízkou hmotnost a někteří vědci věří, že by mohly zároveň objasnit tajemství temné hmoty. Jednou z hypotetických zvláštností axionů je, že by se sporadicky mohly přeměňovat na fotony a naopak. A právě tuto přeměnu, která by částici potvrdila, se vědci pokusili zachytit.
Jenže astronomům se nepodařilo detekovat jev, který by axiony a jim podobné hypotetické ultralehké částice prokázal. „Ačkoliv to může znít jako velké zklamání, že se tyto drobné částice nepodařilo detekovat, ve skutečnosti jsou kupy galaxií výjimečná místa, která se vyplatí pozorovat,“ říká spoluautor studie David Marsh ze Stockholmské univerzity a dodává: „Magnetická pole v kupách galaxií často obsahují silné zdroje rentgenového záření a díky tomu se zvyšuje šance, že bude detekována přeměna částic podobných axionům.“ Jenže nic takového pozorováno nebylo, přestože vědci pět dní zkoumali rentgenové paprsky padající do supermasivní černé díry ve středu kupy galaxií v Perseovi.
Výzkum sice nevylučuje existenci těchto částic, ale rozhodně nenahrává příznivcům teorie superstrun. Je možné, že axiony či jiné hypotetické ultralehké částice unikají současným detekčním možnostem. Na druhou stranu lze studii interpretovat tak, že takové částice neexistují. Pokud by to tak opravdu bylo, teorie všeho by byla pro vědce ještě větší záhadou.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
