Jak pěstovat na povrchu Marsu plodiny, aniž bychom museli podniknout rozsáhlé změny v jeho atmosféře? Takovou otázku si položili vědci z NASA a několika univerzit a přišli s překvapivým řešením, které publikovali v časopise Nature Astronomy.
Drsné prostředí rudé planety dělá vědcům vrásky už hodně dlouhou dobu, a to ještě ani není jisté, kdy se na planetu vypraví první lidská posádka. Pokud se tak stane, pak budou lidé při dlouhodobém pobytu na Marsu potřebovat potravu, kterou si sami vyprodukují. V první řadě půjde pravděpodobně o uměle vybudované skleníky z dovezeným pozemským materiálem. Jejich nevýhodou je však omezená plocha pro pěstování.
Vědci nyní přišli s nápadem, jak problém s velikostí prostoru pro marťanské zemědělství vyřešit. Vhodně umístěné aerogelové desky údajně dokáží proměnit studený a suchý povrch Marsu v půdu vhodnou pro zemědělství. Tyto desky by v podstatě napodobovaly skleníkový efekt, díky nim by roztál led pod povrchem a rostliny by tak mohly zakořenit a začít s fotosyntézou.
V minulosti již padlo několik návrhů, jak proměnit Mars v planetu vhodnou pro život. Většina z nich však spadá do oblasti sci-fi nebo jsou přinejmenším těžko proveditelné. Jejich společným jmenovatelem je velký zásah do atmosféry planety a tím i její absolutní přeměna. Takzvaná teraformace by v podstatě Mars měla změnila v planetu s atmosférou podobnou Zemi. Vizionář Carl Sagan navrhoval již v roce 1971 odpařování severních ledových čepiček a postupné uvolňování vody do atmosféry, což by Mars pomalu teraformovalo. Jiní mluvili o sérii jaderných výbuchů.
Desky aerogelu ale podle vědců dokáží přeměnit povrch Marsu v úrodnou oázu, aniž by tato aktivita měla jakýkoliv dopad na celkový charakter planety. Tím by odpadly náročné a nákladné procesy teraformace a vědci by zároveň planetu mohli zkoumat v její nynější podobě, protože riziko kontaminace pozemskými rostlinami je prakticky nulové.
Aerogel je porézní ultralehký materiál. Z 97 % se skládá ze vzduchu a zbytek tvoří oxid křemičitý. Právě ten zabraňuje průniku škodlivých UV paprsků, propouští však světlo potřebné pro fotosyntézu. Vědci z NASA a univerzity v Edinburghu navrhují použít 2- 3 cm tlusté aerosolové desky, které by se mohly umístit nad povrch a pod nimi by panovaly podmínky vhodné pro pěstování rostliny.
Test na Marsu by měla nejprve provést robotická mise. V případě úspěchu by aerogelové desky sloužily jako podpora misí s lidskou posádkou a v budoucnu by se pak mohly stát trvalou součástí rudé planety.
Již v minulém století tvrdil Stephen Hawking, že pokud chce lidstvo začít objevovat nové světy, musí se na nich naučit pěstovat potravu. Aerosolové desky mohou být prvním krokem, který naplní slova tohoto génia.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
