Mise kosmické sondy Juno, která v červenci 2016 dosáhla oběžné dráhy Jupiteru, přináší další zajímavé poznatky o tomto plynném gigantu. Podle studie zveřejněné v posledním čísle odborného časopisu Nature Astronomy, obsahuje atmosféra planety v místech kolem rovníku asi 0,25 % molekul vody. To je trojnásobně více oproti Slunci.
Poznatky mise Galileo z roku 1995 naznačovaly, že je Jupiter ve srovnání se Sluncem velmi suchý. Juno tuto teorii v podstatě vyvrací.
Přesný odhad celkového množství vody v atmosféře Jupiteru je pro vědce velmi důležitý a mnozí z nich jej považují za dosud chybějící kousek ve znalostech o formování naší sluneční soustavy. Jupiter byl totiž zřejmě první planetou, která v rámci soustavy vznikla a obsahuje většinu plynu a prachu, které se nevmísily do Slunce.
Co se týče vody, u Slunce samozřejmě nelze hovořit o kapalině, ale o přítomnosti jejích složek, tedy kyslíku a vodíku.
Množství vody, které planeta vstřebala při svém formování, ovlivňuje počasí na planetě dodnes. Sonda Voyager zaznamenala na konci 70. let blesky, což naznačovalo přítomnost vlhkosti. Když ale následně mise Galileo detekovala desetkrát menší množství vody, než vědci předpokládali, stala se otázka množství H2O na Jupiteru malou záhadou.
Nyní je ale vše jasnější. Data z mise Juno ukazují na nerovnoměrné rozložení vody na planetě, což dříve vědci považovali za nepravděpodobné. Ke vší smůle si vybral řídící tým sondy Galieo v roce 1995 zřejmě jedno z nejsušších míst na Jupiteru. V dohledné době chtějí vědci provést měření i na jiných místech planety, protože oblast rovníku je na Jupiteru velmi specifická. Data hodlají následně porovnávat a zjistit tak skutečné množství přítomné vody.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
