Podle zprávy OSN končí obrovské množství vyprodukovaných potravin v odpadkovém koši. Na tento celosvětový problém se zaměřila studie prováděná v 54 ekonomicky různě vyspělých zemích. Výsledky za rok 2019 ukazují, že domácnosti, restaurace a další provozy nezužitkovaly přibližně 931 milionů tun potravin.
Analýzu vypracovali odborníci z Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) společně s britskou charitativní organizací WRAP. V dokumentu vydaném v letošním roce stojí, že 17 procent všech potravin končí v odpadu. Přitom asi 11 procent z celkového množství pochází z domácností. Na jednoho člověka tak připadá 121 kilogramů vyhozeného jídla za rok, přičemž v domácnostech se jedná o 74 kilogramů.
Překvapivým zjištěním je, že k největšímu plýtvání jídlem nedochází v ekonomicky vyspělých zemích. V nejbohatších zemích vychází na jednoho obyvatele 79 kilogramů domácího odpadu, přičemž v zemích s nižšími a středními příjmy je to 91 kilogramů. Vysvětlením by mohla být skutečnost, že zpráva zahrnuje jedlý i nejedlý odpad, například kosti nebo slupky. V zemích s nižšími a středními příjmy se potraviny připravují častěji přímo ze základních surovin, což zvyšuje podíl nejedlého odpadu.
Podle UNEP je nutné do budoucna získat více údajů o složení potravinového odpadu, i tak je ale z výsledků patrné, jaké má plýtvání potravinami dopad na životní prostředí. Nejde jen o zvýšené emise skleníkových plynů kvůli dopravě, ale také o rozšiřování půdy pro zemědělství nebo vyšší spotřebu vody.
Plýtvání potravinami pak ostře kontrastuje se statistikou OSN, podle níž téměř 700 milionů lidí po celém světě hladoví a 3 miliardy si nemohou dovolit zdravou a vyváženou stravu. Tato čísla v důsledku pandemie koronaviru s největší pravděpodobností ještě více porostou.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.