Pandemie HIV už svět sužuje více než čtyři desetiletí. Za tu dobu udělali vědci v boji s tímto zákeřným virem mílové kroky kupředu, avšak lék stále neexistuje. Ano, jsou medikamenty, které dokáží HIV potlačit natolik, že se nerozvine v AIDS, ale stále chybí poslední dílek do skládanky k ukončení celosvětového problému.
Během několika posledních let se u malého počtu pacientů zdálo, že se reprodukujícího HIV zcela zbavili, jenže u většiny z nich se virus znovu objevil. Existuje však několik mimořádných případů (zatím) trvalé remise, a ty je třeba studovat. Vědci tyto osob sice nepovažují za zcela vyléčené, ale rozhodně jsou nadějí pro milióny nemocných.
Přinášíme vám přehled nejspolehlivěji zdokumentovaných případů pacientů, kteří se zřejmě HIV zcela zbavili.
Berlínský pacient
Timothy Ray Brown, Američan žijící v Berlíně, si diagnostiku HIV vyslechl v roce 1995. O jedenáct let později onemocněl leukémií a jeho prognóza se stala velmi chmurnou. Německý onkolog Gero Hütter se proto v souvislosti s léčbou rozhodl pro dosud nevyzkoušenou transplantaci kostní dřeně, přičemž dárcem byla osoba s unikátní genetickou mutací CCR5, která zajišťuje imunitu proti HIV.
Brown se zbavil nejen leukémie, ale i viru. Až do jeho smrti v loňském roce neužíval žádná antiretrovirotika, vědci jej pouze sledovali a recidiva HIV se neprojevila. Brownův partner také uvedl, že jeho skon nesouvisel ani s leukémií. Léčba by se mohla zdát průlomovou, nicméně podle vědců je vhodná pro poměrně malou část pacientů. I tak mnohým nemocným dala první naději.
Londýnský pacient
V březnu 2019 podstoupil obdobnou proceduru jistý Venezuelan žijící v britské metropoli. Ačkoliv nemocný zatím nevykazuje žádnou recidivu HIV ani rakoviny, podle expertů je předčasné tvrdit, že se vyléčil. Každopádně se zdá, že pokus vyšel.
Osoby se vzácnou genetickou mutací bílkoviny CCR5 mohou být v určitých specifických případech vhodnými dárci pro pacienty s rakovinou a HIV dohromady. Virus se totiž nemůže na zmutovanou buňku přichytit. Nemocný však musí podstoupit nebezpečný a extrémně drahý zákrok s nejistým výsledkem, proto lékaři upozorňují, že se transplantace kmenových buněk nikdy nestane běžným postupem léčby HIV pozitivních pacientů.
V současné době žijí ještě další osoby, které podstoupily výše uvedenou transplantaci. Jedná se o dva muže z Austrálie. Přestože se oba jeví jako HIV negativní, stále podstupují preventivní antiretrovirovou léčbu.
Střípky naděje
V současné době jsou jedinou léčbou antiretrovirotika, která nakaženým pomáhají prodlužovat život a zamezují rozvoji AIDS, tedy stavu naprostého selhání imunitního systému. Jedná se o celoživotní léčbu a samozřejmě musí dojít k diagnóze HIV ještě v době, než se začne rozvíjet v AIDS.
Podle studie publikované skupinou odborníků v roce 2013 v magazínu PLOS Pathogens je důležité odhalit HIV co nejdříve. Pokud nemocní začnou s léčbou krátce poté, co se nakazí, mohou vést relativně bezproblémový život. Lékaři během experimentu zahájili léčbu antiretrovirotiky u 14 pacientů v raném stádiu infekce. Léky užívali rok v kuse, poté je vysadili. Překvapivě i po vysazení léčby se jejich virová zátěž nezvětšovala a v podstatě zůstala nedetekovatelná. Imunitní systém prošel jakýmsi výcvikem a tělo samo dokázalo HIV kontrolovat. Nicméně i v tomto případě je procedura možná jen u extrémně malého počtu jedinců, protože virus se může v těle ukrývat dlouhá léta, aniž by nemocný tušil, že je pozitivní.
Celosvětová epidemie HIV/AIDS je tak stále v mnoha zemích obrovským problémem. V současné době je po celém světě infikováno více 43 milionů osob. Nejvíce z nich žije v subsaharské Africe.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
