Kosmická sonda Cassini během svého posledního přeletu Saturnova měsíce Titanu v roce 2017 shromáždila data, která odhalila, že malá jezera na náhorních plošinách severní polokoule měsíce jsou naplněná metanem a překvapivě hluboká. Tyto nové poznatky byly publikovány v pondělí 15. dubna v časopise Nature Astronomy.
Titan je jediné planetární těleso v naší Slunečné soustavě, o kterém je známo, že má na svém povrchu stabilní tekutinu. Zjištění, že malá jezera dosahují hloubky okolo 100 metrů, poskytuje nové informace o počasí na tomto měsíci.
Vědci již dříve věděli, že hydrologický cyklus na Titanu pracuje podobně jako na Zemi, ale s jedním velkým rozdílem. Na Zemi se voda vypařuje z moří, tvoří mraky a déšť, kdežto na Titanu se všechno toto děje s metanem a ethanolem, tedy s látkami, o kterých máme tendenci smýšlet v plynném skupenství. Na největším měsíci obíhajícím planetu Saturn je však taková zima, že se obě látky chovají jako kapaliny.
Titan je svět kontrastů. Na východní straně je převážně rovný s velkými metanovými moři, ostrovy a kaňony. Západ je hornatý s malými jezírky ve vysoké nadmořské výšce. Jejich vznik vědci vysvětlují podobně jako zrod krasových jezer na Zemi, která se vyskytují třeba v Německu nebo Chorvatsku. Příčinou hloubky jezer je tak pravděpodobně zhroucení pevného podloží na povrchu a následné vytvoření propasti, která se v průběhu času zaplnila metanovými dešti. Radarové snímky také přinesly důkazy o tom, že se zde v průběhu času významně mění výška hladiny jezer. To zřejmě souvisí se sezónními cykly. Podle autorů studie publikované v Nature Astronomy se metan prostě odpařuje nebo se vsakuje do podpovrchového systému, kde se tak mohou nalézat přírodní nádrže s kapalinou.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
