tychova supernova
Foto: NASA

Dánský astronom Tycho de Brahe byl v roce 1572 jedním z těch, kteří si na obloze všimli nového jasného objektu v souhvězdí Cassiopeia. Dnes víme, že tato Tychonova hvězda nebyla nová, ba právě naopak. Objekt, který byl v době svého objevu na obloze jasnější než Venuše, je ve skutečnosti explozí supernovy, tedy konečnou fází života masivní hvězdy.


Tycho díky této hvězdě, kterou dnes astronomové označují SN 1572 nebo Supernova 1572, přispěl k intelektuální diskuzi započaté Koperníkem, jež přišel s odvážným a církvi nelibým tvrzením, že Země není středem vesmíru, ale do centra vesmírného dění umístil Slunce. Za planetami jsou pak podle Koperníka oběžnice, tedy hvězdy, které jsou neměnné. Tycho ale začal tvrdit, že vzhledem k náhlému objevení nové hvězdy se musí vesmír měnit i mimo Slunce a planety.

Následky výbuchu bílého trpaslíka vzdáleného 7 500 světelných let od Země můžeme pozorovat dodnes. Jde o jednu z mála supernov viditelných pouhým okem. Vzhledem ke vzdálenosti hvězdy můžeme snadno vyvodit, že k výbuchu nedošlo v Tychově době a ani v našem tisíciletí. Když tato hvězda dospěla ke svému konci, na Zemi končila doba kamenná.

Za dvě desetiletí provozu Chandrova kosmického dalekohledu nasbírali vědci z NASA mnoho snímků tohoto fascinujícího objektu. Ten nejnovější znázorňuje explozi v detailech, které nebylo až dosud možno pozorovat. Rentgenový snímek ukazuje zajímavý vzor, obsahující téměř prázdná místa i velké shluky hmoty a plynů. Vědci totiž pro kompozici vybrali dva úzké rozsahy rentgenových energií, aby izolovali materiál a zdůraznili shluky v obraze. Křemík, jež kompozici dominuje, je tak červený a pohybuje se směrem od nás. Modrý je naopak v případě, pokud se pohybuje směrem k Zemi. Ostatní barvy ukazují široké spektrum různých energií a prvků pohybujících se různými směry.

Galerie:

Tychova supernova

Snímek ve vysokém rozlišení





Další čtení