hurikán dorian
Letošní superhurikán Dorian. Foto: NASA

Hurikány jsou jedna věc. Zemětřesení druhá. Až dosud si vědci tyto dva přírodní jevy příliš nespojovali. Daný postoj je ale třeba přehodnotit, protože podle nové studie publikované v časopise Geophysical Research Letters se tyto dvě nebezpečné události vzájemně nevylučují a navíc jeden živel může živit druhý.

Vědci přišli na zcela nový geofyzikální a vědě zatím neznámý fenomén, za nímž stojí extrémní hurikány. Jejich řádění je tak silné, že může vyvolat seismickou aktivitu trvající hodiny až dny. Geofyzik Wenyuan Fan z Floridské státní univerzity tento jev nazval jednoduše “bouřetřesení” (v angl. orinále stormquake) a také vysvětluje, jak vzniká: “Během hurikánové sezóny tyto bouře přenášejí energii do oceánu, mořské vlny pak interagují s pevninou a vytvářejí intenzivní seismickou aktivitu.”

Fan a jeho tým zkoumali data z let 2006 – 2019, zatím porovnali 14 000 bouřek a bouří, které se vyskytly u pobřeží Spojených států, Kanady a Mexického zálivu se zaznamenanou i sebemenší seismickou aktivitou při pobřeží. Zaměřili se především na ty nejslabší otřesy, které jsou často ignorovány a výsledky se dostavily. Po silných bouřích skutečně následovala seismická aktivita na pomezí pevniny a oceánu. Své poznatky chtějí nyní prověřit i v jiných částech světa.

Související:
Unikátní snímek ukazuje čtyři cyklóny brázdící západní polokouli

Může být zvláštní, že zatím nikdo tuto souvislost neodhalil. Důkazů bylo podle Fana vždy dostatek, jen byly přehlíženy.

S rostoucí silou hurikánů, takzvaných superbouří, jež se vyskytují stále častěji, je podle vědců tuto dosud neodhalenou aktivitu brát v potaz, protože při kumulaci příhodných podmínek může “bouřetřesení” dosáhnout hodnoty více jak 3,5 stupně Richterovy škály. Takové zemětřesení sice není nijak nebezpečné, ale v kombinaci silného větru a případných přívalových vln určitě na klidu nikomu nedodá.

Toto zjištění má tak přínos především pro vědce, kterým podobné události mohou poskytnout data ke zkoumání zemské struktury v pobřežních oblastech. “Výsledky výzkumu jsou další části skládanky o tom, jak svět funguje,” řekl pro National Geographic geolog Wendy Bohon z výzkumného geologického ústavu ve Washingtonu.

Zdroj: Geophysical Research Letters




Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související