Čeng Š‘ (Ching Shih) rozhodně nevedla nudný a nezajímavý život. Na začátku 19. století si bývalá prostitutka z plujícího nevěstince v Kantonu ve svých 26 letech vzala za manžela piráta Chenga I (Zheng Yi) a tím začala její neobvyklá kariéra, jež se navždy zapsala do historie.
Jak si vybrat tu správnou kariéru?
Čeng Š‘, se narodila do skromných podmínek roku 1775. Později se dostala k nepříliš záviděníhodné kariéře prostitutky, nicméně pokud by tak neučinila, zřejmě by nikdy nepoznala svého budoucího manžela a nestala se vskutku jedinečnou osobou v dějinách. Její drahá polovička totiž měla kořeny v pirátství datující se již od dynastie Ming. Některé verze jejího životního příběhu zmiňují fakt, že Čeng Š‘ požadovala stejné právo zasahovat do fungování jejich pirátské flotily, jako měl její manžel, jinak by se za něj neprovdala.
Její adoptivní syn Zhang Bao (Čeung Po) byl unesen Zhengem Yi v roce 1798, když mu bylo pouhých 15 let a přinucen zapojit se do tohoto rodinného byznysu. Bratrance Zhenga Yi zajali a poté zabili v roce 1802, což mu umožnilo převzít kontrolu nad zbývající flotilou. Rodina Čeng Š‘ pomohla nastolit mír v době, kdy mezi sebou piráti začali bojovat. Poté, co se piráti dohodli na spolupráci v roce 1805, vzniklo šest flotil a Zheng Yi velel největší z nich. Roku 1807 Zheng Yi zemřel, čímž otevřel cestu své manželce k osudové volbě další životní cesty.
Čeng Š‘ a její vzestup
Po smrti svého muže se Čeng Š‘ neváhala okamžitě pustit do práce a zhostit se své nové role velitelky flotily. Během několika krátkých týdnů po manželově smrti okouzlila a provdala se právě za Čeunga Po. Tím si zajistila svoji pozici a začala velet Flotile červeného praporu v podstatě neomezeně.
Pirátské lodě mívaly na palubách několik žen, ale není zcela jasné, nakolik se daly považovat za pirátky. Každopádně, na rozdíl od Západního smýšlení, na jihu Číny neexistovaly žádné předsudky ohledně žen pirátek nebo přesvědčení, že by snad něco takového znamenalo neštěstí. Čeng Š‘ si tedy určila několik vlastních, zcela zásadních pravidel v rámci pirátského společenství, jež sice přidala na byrokracii, ale také donutila piráty mezi sebou spolupracovat. Například nikdo nesměl mít přístup k novému lupu bez předchozí kontroly, peníze se dávaly pouze velitelům posádek a kdokoliv by byl přichycen, jak vydává svévolně rozkazy nebo neuposlechne přímý rozkaz, byl potrestán smrtí.
Čeng Š‘ a její flotila nelenily a začaly drancovat. Potopily velký počet lodí, čínské loďstvo se během její aktivity smrsklo o 50 %. V roce 1809 rozjela rozsáhlé akce, v jejichž důsledku bylo zničeno velké množství vesnic. Brzy velela již 500 lodím a nařídila napadení města Shating. Ani v tomto případě nebyla poražena. Flotila za největší slávy Čeng Š‘ čítala až 1 800 různých plavidel a kolem 80 000 pirátů pod jejím velením.
Nic netrvá věčně
Během listopadu a prosince roku 1809 se věci začaly vyvíjet odlišně. Jedna z jejích lodí jí odmítla podat pomocnou ruku během bitvy v zátoce Tung Chung a poté s ní posádka lodi vešla do otevřeného konfliktu. Velitel lodi Guo Podai se nakonec vzdal a dále sloužil v provinčním námořnictvu.
Posléze se vlády Británie a Portugalska společně s Čínou snažily zastavit aktivity pirátské konfederace. Společnými silami nakonec dosáhly svého a v dubnu 1810 byla Čeng Š‘ donucena se vzdát. Zajímavé je, že Čeng Š‘ nebyla za své činy stíhána, to samé její posádka. Její adoptivní syn Zhang Bao dokonce dále sloužil jako poručík čínského loďstva.
Čeng Š‘ sice nebyla pirátkou po příliš dlouhou dobu, ale i tento krátký okamžik slávy jí zajistil velmi důstojné dožití v luxusu a pohodlí. Zemřela na tehdejší dobu v pozdním věku 69 let. Její odkaz je dokonce zvěčněn v postavě Mistress Ching v Pirátech z Karibiku.
Galerie:
Autorka se věnuje psaní různorodých článků převážně ze zahraničních zdrojů, a to od roku 2022. Mezi její oblíbená témata patří netradiční historické události či neobvyklá místa.
