Mor je velmi nebezpečnou nemocí, jejíž existence jsme si všichni vědomi. Většinou ji ale považujeme za jakéhosi ducha minulosti, a zjištění, že mor je tu s námi i dnes, může být poněkud děsivé. Koneckonců, jen první celosvětová epidemie moru vzala život 25 milionům lidí. Přesto čas od času můžeme i v dnešní době narazit na zprávy o jeho výskytu.
Mor má 3 různé formy a všechny dokáží být smrtící
Pravý mor způsobený bakterií Yersinia pestis je akutní horečnaté onemocnění, které má tři typy a může tak probíhat třemi různými způsoby. Prvním z nich je dýmějový mor, který se přenáší kousnutím krysích blech a projevuje se především zánětem lymfatické soustavy. Další morovou formou je septický mor, při kterém bakterie zaplaví oběhový systém, přes který mohou napadnout i další orgány – například mozek. A posledním a zároveň nejnebezpečnějším typem je mor plicní, který se přenáší vzduchem a projevuje se jako zápal plic.
Všechny tři formy moru jsou velmi nebezpečné a společně zodpovědné za mnoho mrtvých během epidemií v lidské historii. Při první morové ráně známé jako Černá smrt zemřela na mor více než třetina populace v Evropě. Tím úplně nejnebezpečnějším typem je však plicní mor, při kterém byla úmrtnost více než 90 %.
Jednotlivé příznaky moru se mohou u každého trochu lišit a odvíjí se od toho, o jakou morovou formu se jedná. Vždy však mají společnou vysokou horečku, úbytek energie, pocity chladu a bolesti – ať už hlavy, hrudníku, nebo kožních ložisek. Právě tato ložiska mohou být pravděpodobně tím nejhorším příznakem – jsou totiž plná hnisu, jenž může v konečné fázi prosakovat skrz kůži. Tím dojde k poškozením kůže, která se nehojí – naopak se z nich stávají bolestivé vředy.
Přestože případů moru výrazně ubylo, mor nikam nezmizel
Dnes už sice není úplně běžné, že by se člověk nakazil morem, nicméně to neznamená, že už tu s námi není. Bakterie Yersinia pestis stále přežívá a napadá především hlodavce žijící ve skupinách v suchých zemských oblastech. Z toho důvodu mohou být přenašečem moru krysí blechy – nakazí se od nemocné krysy či jiného hlodavce a následně mohou svým kousnutím bakterie předat dál, klidně i člověku.
V současnosti je nejčastějším místem výskytu moru Afrika a střední Asie, nepříliš vzácně se však objevuje třeba také na jihozápadě USA. Několik hlášení bylo i na Madagaskaru. A co to znamená? Jednoduše to, že mor nikam nezmizel a pravděpodobně ani nezmizí. Bude tu s námi pořád a čas od času tak můžeme narazit na zprávy o jeho výskytu.
Znamená to, že by nás mor mohl opět ohrozit?
Podle odborníků není žádný důvod k obavám. Kromě zmíněných endemických oblastí, kde se bakterie stále vyskytuje, je vysoce nepravděpodobné, že by se člověk mohl jen tak někde nakazit morem. Museli byste k tomu přijít do přímého kontaktu s nakaženým, nebo sníst maso z nakaženého zvířete. Nejvyšší riziko, kdy byste se mohli morem nakazit, by bylo při návštěvě některého z míst, kde se nemoc vyskytuje.
Morová situace je navíc v dnešní době velmi pečlivě sledovaná. Každý jeden případ nakažení morem musí lékaři celého světa povinně nahlásit, abychom měli jasný přehled o výskytu této nebezpečné nemoci. Proto, kdyby se nějakým způsobem začala šířit, brzy to zjistíme. Nicméně se jedná spíše o prevenci – neočekává se a není vůbec pravděpodobné, že k takovému šíření dojde. A kdyby náhodou ano, v dnešní době známe způsoby antibiotické léčby, díky které již mor neznamená rozsudek smrti.
Copywriterka, která se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2020. Studuje český jazyk a literaturu na VŠ, aby se jednoho dne mohla tvorbě textů věnovat naplno. Zajímá se o různá tajemná či pozoruhodná místa na zemi, o která se pak s radostí dělí se čtenáři. Jelikož má za sebou také zdravotnické vzdělání, věnuje se i tématům první pomoci.
