Vědci objevili způsob, který by mohl odhalit velké zemětřesení i s ročním předstihem

Skupina německých vědců zřejmě objevila způsob, jak včas odhalit velká zemětřesení. Studie dokonce uvádí predikci na roky dopředu.

Výzkum publikovaný v recenzovaném časopisu Nature, který realizovali odborníci z postupimského národního výzkumného centra pro vědy o Zemi (GFZ), se zaměřuje na detekci unikátních seismických signálů, které by mohly s velkým předstihem varovat před katastrofou.

Zemětřesení tektonického původu vznikají v místech s poruchami zemské kůry tam, kde dochází k pohybu jednotlivých bloků horniny. Vědci tato místa také označují jako zlomy či dislokace. Ve zlomech dochází k neustálým změnám, přičemž jejich sledování má být klíčem k úspěchu. Zní to snadno, ale vědci až dosud nevěděli přesně, jaké změny mohou k zemětřesení vést a které lze naopak nazvat běžným jevem, jenž nemá na budoucí otřesy vliv.

Tým vědců v čele s Patricií Garzon studoval zemětřesení v různých lokalitách, přičemž poslední analýza proběhla po mohutném zemětřesení v Turecku a Sýrii letos v únoru. Katastrofa o síle 7,8 Richterovy škály si vyžádala desetitisíce obětí.

Experti zjistili, že ke shodným seismickým signálům, které provázely i jiná zemětřesení, docházelo v tomto případě ve shlucích ve vzdálenosti do 65 kilometrů od epicentra a byly detekované i v oblastech, kterým vědci v minulosti nevěnovali moc pozornosti. A právě v těchto oblastech došlo k největší katastrofě. Tyto signály přitom byly patrné již osm měsíců před katastrofou.

Signály, které vědci popsali jako přechodové skluzové jevy, tak mohou značit jakousi přípravnou fázi velkého zemětřesení. Jsou monitorovatelné, avšak podle vědeckého týmu může být náročné je vzhledem k mnoha proměnným správně detekovat. Do budoucna však představují vodítko k možnému pochopení celého procesu zemětřesení. Zpětnou analýzou dat se je podařilo dohledat u obdobně silných zemětřesení. Studie uvádí například zemětřesení na Aljašce v roce 2002 o síle 7,9 Richterovy škály a nebo silné otřesy o obdobné síle na Novém Zélandu v roce 2016.

Objev nicméně vyžaduje detailnější analýzu a někteří geologové jsou k němu skeptičtí. Například Bill McGuira, profesor geofyzikálních a klimatických rizik na University College London, který se na výzkumu nepodílel, řekl pro magazín Science Focus, že je objev z vědeckého hlediska zajímavý, nicméně si nemyslí, že by snížil dopady budoucích zemětřesení. Domnívá se, že ani během pár let není možné všechny budovy moderně přestavět, aby byly silným otřesům odolné. Pro včasnou evakuaci osob je podle McGuira nutné vytvořit takový model předpovědi, který by několik týdnů předem určil místo a čas otřesů. To ani nový objev neumí, pouze dokáže určit, že by v dané lokalitě v horizontu let až měsíců mohlo dojít k silnému zemětřesení. Je nyní na odbornících, aby se pokusili predikci zpřesnit.