Na světě existuje mnoho staveb, které původně sloužily tak výsostnému účelu, jako je péče o nemocné, ale v průběhu času se proměnily v ruiny s aurou temné minulosti. Dnes taková místa jednu sortu turistů přitahují, jiné odpuzují. A taková je i německá nemocnice Beelitz-Heilstätten nedaleko Berlína.
Dlouhé roky se nejen v Beelitzu vedou debaty o tom, zda by měl být objekt zbourán a nebo naopak zrenovován a zpřístupněn. Nemocnice ale zatím zůstává na jakémsi rozcestí mezi zánikem a rozkvětem. V jedné z jejích částí stále probíhá výzkum, protože zde sídlí neurologické rehabilitační centrum a centrum pro výzkum Parkinsonovy choroby. Většina objektů je však v tragickém stavu a láká především vyznavače takzvaného urbexu a turistiky strachu. Proč právě je? Jeden čas se zde totiž léčil i Adolf Hitler.
Objekt původně sloužil k léčbě tuberkulózy
Slavnostní otevření velké vojenské ozdravovny proběhlo v roce 1898. Komplex o šedesáti budovách byl primárně určen k léčbě tuberkulózy a dalších plicních chorob. Lokace v čistém a klidném prostředí poskytovala pacientům čerstvý vzduch a klid. O léčbu pacientů, která sice byla v té době značně omezená, se staral profesionální personál světové úrovně. Jenže přišla první světová válka a sanatorium se proměnilo v nemocnici pro raněné a nemocné německé vojáky.
V Beelitzu leželi během války mladí muži se střelnými zraněními, někteří dokonce s následky po nadýchání yperitem. Jedním z těchto pacientů byl také mladý Adolf Hitler, který v bitvě na Sommě utrpěl zranění od granátu. Délka jeho pobytu není známá, ale pouhá skutečnost, že zde budoucí diktátor nacistického Německa teoreticky mohl zemřít, je pro mnohé vzrušující.
Mezi válkami se nemocnice opět vrátila ke svému původnímu účelu, jenže další světový konflikt opět objekt zaplnil vojáky, ale i úředníky, kteří zde vykonávali svoji práci pro Třetí říši. Zemřely zde tisíce raněných a možná právě už tehdy získal objekt temný opar. Ostatně i v dobách míru se v sanatoriu hodně umíralo. Účinný lék na tuberkulózu byl totiž objeven až během druhé světové války.
Místo, o kterém píšeme:
Úpadek pod rudou vlajkou
Vzhledem k tomu, že se nemocnice Beelitz-Heilstätten nachází ve východní části Německa, byla v roce 1945 obsazena Rudou armádou a v podstatě až do pádu železné opony fungovala jako sovětská vojenská nemocnice. Celé dlouhé dekády se o údržbu budovy nikdo nestaral a objekt pod rudými křídly zchátral a zpustl. Po odchodu Rusů zůstalo fungovat už jen zmiňované výzkumné centrum. Většina budov je však v dezolátním stavu.
Dlouhé roky nikdo o nemocniční budovy nejevil zájem. Dnes do zchátralého komplexu pronikají především vyznavači urbexu, tedy lidé, kteří prozkoumávají staré objekty, ale i další dobrodruzi, včetně těch, jež obdivují Hitlera. To je samozřejmě pro německé úřady nežádoucí, přesto stále nepadlo žádné rozhodnutí, co s nemocnicí. Někteří si myslí, že by měla být zbourána, protože ruiny mohou být nebezpečné a zároveň by tak lehla k zemi jakási svatyně spojená s kultem diktátora. Jiní naopak tvrdí, že jde o významný objekt, který si zaslouží renovaci.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
