Sníženina, která je často mylně označována jako kráter, představuje jeden z nejzajímavějších a zároveň nejrychleji se měnících geologických útvarů na světě. Batagajka, jež se doslova mění před očima a fascinuje i vědce, se nachází hluboko v srdci sibiřské tajgy a místní ji někdy nazývají bránou do podsvětí.
Batagajka leží v Jakutsku v severovýchodní části Ruska. Propadlina vznikla v důsledku permafrostového tání. Podobných útvarů se na Dálném východě nachází více, žádný však není tak velký a impozantní. S průměrem přesahujícím jeden kilometr a hloubkou kolem 100 metrů působí jako obrovský zářez v jinak jednotvárné krajině.
Z geologického hlediska je Batagajka novorozencem, který stále roste
Jakkoliv by se mohlo zdát, že se jedná o pradávnou propadlinu, není tomu tak. Batagajka je z geologického hlediska novorozencem, jejíž vznik se datuje na přelom 50. a 60. let minulého století. Půda se v oblasti začala propadat v souvislosti s těžbou dřeva, což mělo za následek narušení permafrostu a jeho tání. Zmrzlá půda, která horninu tisíce let udržovala stabilní, pomalu taje a kráter se tak stále rozšiřuje. Podle magazínu Live Science se čelní stěna propadliny aktuálně posunuje tempem 12 metrů za rok.
The World's Largest Permafrost Crater
The Batagaika Crater, situated in the Chersky Range of northeastern Siberia, Russia.
📹 : dailyoverview (Imagery by maxartechnologies) pic.twitter.com/V9cJwogqWb
— Visionaledge (@Visionaledge) April 19, 2024
Vliv globálního oteplování v přímém přenosu
Tím, jak permafrost taje, se uvolňují vrstvy půdy a organického materiálu staré desítky tisíc let, což samozřejmě zajímá vědce. Sedimenty totiž nabízejí pohled do dávné minulosti, zejména pak nastiňují, jaké bylo dávné klima. V kráteru byly například objeveny pozůstatky mamutů, bizonů či dávných druhů stromů. Odborníci se ale nezaměřují jen na minulost. Batagajku někdy nazývají živoucí laboratoří, protože právě v této předaleké oblasti Sibiře se v podstatě dají studovat důsledky klimatických změn v reálném čase. Tání trvale zmrzlé půdy zde zejména v letních měsících ukazuje, jak rychlé změny v důsledku globálního oteplování mohou být.
Jenže přístup k propadlině je velmi obtížný a vyžaduje značnou přípravu. Aktuálně je v souvislosti s Ruskou agresí na Ukrajině pro mezinárodní týmy vědců ještě komplikovanější. Expedice se k Batagajce vypravují výhradně v létě, kdy oblast nesvírají kruté mrazy. I přesto zůstává oblast extrémně nepřístupná a nehostinná.
Galerie:
Pro místní obyvatelstvo, zejména pro Jakuty, má Batagajka duchovní význam. Podle legendy je propadlina bránou do podsvětí a zejména kočovní pastevci věří, že je třeba být s duchy z podzemí zadobře, proto se ke kráteru vypravují během letního a zimního slunovratu a hudbou a tancem v krojích si duchy udobřují. Pokud by tak neučinili, kráter by mohl pohltit vše živé. Veřejnosti zase připomíná obřího trilobita nebo kostru dávno vyhynulého tvora.
Sníženina Batagajka je tak živoucím důkazem proměnlivosti naší planety. Setkává se zde minulost, přítomnost i budoucnost. Odhaluje totiž tajemství dávných časů a nastiňuje důsledky našeho aktuálního jednání.
Důsledky tání permafrostu mají dopad na celou planetu
Tání permafrostu představuje významný environmentální problém s dalekosáhlými důsledky. S rostoucími globálními teplotami způsobenými změnou klimatu totiž dochází k postupnému rozmrzání těchto vrstev. To vede k uvolňování obrovského množství skleníkových plynů, což opět přispívá k oteplování planety. Navíc tání dosud trvale zmrzlé půdy ohrožuje infrastrukturu v polárních oblastech a ovlivňuje životní podmínky mnoha živočišných druhů.
Místo, o kterém píšeme:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
