Podle nejnovějšího průzkumu evropské komise EAT-Lancet se méně než jedno procento světové populace stravuje způsobem, který prospívá zároveň planetě i lidskému zdraví. Je taková zpráva alarmujícím zjištěním?
Podle nové studie by přechod na zdravější jídelníček mohl každoročně zabránit až patnácti milionům předčasných úmrtí a zároveň by pomohl snížit celosvětové emise skleníkových plynů o pětinu. Takové závěry vyplývají z reportu Komise EAT-Lancet 2025, na němž spolupracovali odborníci z více než 35 zemí, mezi nimiž jsou výživoví specialisté, klimatologové, ekonomové, lékaři i zemědělci.
Odborníci upozorňují, že současný způsob produkce potravin ohrožuje minimálně pět klíčových systémů Země nezbytných pro přežití lidstva. Jde o klima, půdu, vodu, rovnováhu dusíku a fosforu a také o čistotu prostředí. Právě poslední bod jde ruku v ruce s ostatními. Půda, ovzduší a ve finále i potraviny jsou poškozovány pesticidy a mikroplasty.
Planeta může uživit i deset miliard lidí
„Kdyby se všichni stravovali zdravě, dokázali bychom v roce 2050 uživit deset miliard lidí s tím, že by využití půdy bylo o sedm procent menší, než jaké potřebujeme dnes,“ řekl pro magazín Science Focus hlavní autor studie Dr. Fabrice DeClerck, vědecký ředitel organizace EAT.
Vědci odhadují, že až 6,9 miliardy lidí z celkových 8,2 miliard dnes konzumuje příliš mnoho potravin, zejména pak masa, mléčných výrobků, cukru a vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Na druhou stranu 3,7 miliardy lidí pak nemají přístup ke zdravé stravě.
Řešením má být podle reportu přechod na tzv. Planetární zdravou dietu (Planetary Health Diet, PHD), což je strava založená na ovoci, zelenině, oříšcích, luštěninách a celozrnných obilovinách. PHD samozřejmě nevylučuje maso, ryby a mléčné výrobky, ale lidé by měli pochopit, že je vhodné je konzumovat jen v omezeném množství. „Například i při 200 gramech hovězího týdně se stále vejdete do doporučení,“ vysvětluje DeClerck.
„Ti, kteří se přejídají, zasahují do práv jiných lidí“
Spoluautor studie profesor Johan Rockström, spolupředseda komise a ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu, shrnul závěry jasně: „Důkazy jsou nepopiratelné: transformace potravinových systémů je nejen možná, ale je nezbytná pro zajištění bezpečné, spravedlivé a udržitelné budoucnosti pro všechny lidi.“
Zpráva zároveň připomíná, že nejbohatších 30 procent lidí na světě má na svědomí více než 70 procent environmentálních dopadů spojených s potravinami. „Ti z nás, kteří se přejídají, zasahují do práva ostatních žít v bezpečném prostředí,“ uzavírá DeClerck.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.