Meteorologové informují, že se ve druhé polovině roku 2026 může znovu rozvinout klimatický jev El Niño. Na tom není nic divného, jde o pravidelný cyklus. Existuje však možnost, že přeroste v nejsilnější variantu. Takzvané „super El Niño“ by podle odhadů mohlo výrazně zvýšit globální teploty a posunout planetu na hranici nových rekordů.
El Niño nepůsobí izolovaně
El Niño vzniká ve chvíli, kdy se vody v rovníkové části Tichého oceánu začnou výrazně oteplovat. Tento proces sám o sobě není ničím výjimečný. Problém nastává ve chvíli, kdy zesílí. V případě „super El Niño“ mohou být teploty oceánu o více než dva stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem, což má pak dopad na atmosféru prakticky po celém světě.
Právě takový scénář nyní připouštějí klimatické modely. Podle nich je pravděpodobnost vzniku El Niña v průběhu roku 2026 poměrně vysoká. Pokud by zesílilo, jeho vliv by se naplno projevil až s odstupem, tedy nejspíše až v roce 2027. Klimatický systém totiž reaguje se zpožděním.
Důsledkem by mohlo být další zvýšení globálních teplot, které už dnes dosahují historických maxim. El Niño totiž nepůsobí izolovaně. Přichází v době, kdy je planeta dlouhodobě oteplená vlivem emisí skleníkových plynů. Kombinace těchto dvou faktorů může podle odborníků vést k tomu, že průměrné teploty překonají dosavadní rekordy.
Změny by se však neomezily jen na čísla s rekordními teplotami v tabulkách. Silné El Niño obvykle přináší i výraznější výkyvy počasí od vln veder přes intenzivní srážky až po období sucha. Dopady se samozřejmě liší podle oblasti, ale společným jmenovatelem bývá větší nestabilita.
El Niño nepřímo ovládá počasí i v Evropě
Evropa v tomto ohledu není výjimkou, i když leží daleko od Tichého oceánu. Změny v jeho vodách ovlivňují globální cirkulaci atmosféry, a tím i počasí nad Atlantikem a evropským kontinentem. Výsledkem tak mohou být teplejší zimy, proměnlivější průběh ročních období a častější extrémy.
Ve střední Evropě se vliv projevuje spíše nepřímo. Typické jsou mírnější zimy s minimem sněhu mimo hory a větší kolísání počasí během roku. V létě se může kombinovat delší sucho s náhlými přívalovými dešti. Nejde samozřejmě o jistý scénář, ale na zvýšené pravděpodobnosti těchto jevů se vědci dlouhodobě sledují.
Zároveň ale meteorologové upozorňují na nejistotu předpovědí. Jarní období je z hlediska klimatických modelů méně spolehlivé a vývoj se může ještě změnit. Přesto panuje shoda, že případné silné El Niño by mohlo krátkodobě výrazně zesílit současný trend oteplování.
Jak připomínají analýzy Live Science i data NOAA, nejde o izolovanou událost, ale o součást širšího obrazu měnícího se klimatu. A právě proto se i dění v Tichém oceánu stává tématem, které má rovněž význam pro Evropu a každodenní život.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
