Na mapě Evropy bychom čekali jasné hranice. Jenže na břehu Dunaje mezi Chorvatskem a Srbskem existují místa, kde si dvě země už desítky let nejsou schopné říct, kudy jejich hranice vlastně vede. Do příběhu pak vstoupil český politik, který v jednom z těchto míst v roce 2015 vyhlásil nový stát.
Dunaj je jednou z nejvýraznějších evropských řek a na mnoha místech také přirozenou hranicí mezi státy. Jenže právě na hranici Chorvatska a Srbska se ukazuje, že řeka nemusí být tak spolehlivou čárou na mapě, jak by se mohlo zdát. Obě země se totiž už desítky let přou o to, kde přesně jejich hranice podél Dunaje leží. Spor se týká přibližně 140 kilometrů toku a v různých výpočtech až zhruba 140 kilometrů čtverečních území. A důvod je na první pohled překvapivě jednoduchý. Dunaj totiž netekl vždy tam, kde teče dnes.
Když se řeka přestěhuje
Kořeny problému sahají do doby, kdy se Dunaj reguloval. Řeka v této části Evropy silně meandrovala. Technické zásahy a narovnávání toku změnily její koryto a některé části původního území se tak ocitly na opačné straně dnešní řeky.
A právě tady se začínají rozcházet dvě logiky. Srbsko v zásadě říká, že hranice vede podle současného Dunaje. Chorvatsko naopak tvrdí, že hranice má vycházet z historických katastrálních hranic, které odpovídají době před změnami toku.
Na první pohled jde o technickou otázku. Ve skutečnosti je ale ve hře poměrně velké území. Podle chorvatského výkladu totiž některé části dnešního srbského území historicky patří Chorvatsku. A naopak několik menších částí na chorvatské straně by podle této logiky připadlo Srbsku. Dunaj se zkrátka posunul. Hranice se ale s ním neposunula automaticky.
Ostrovy na špatné straně řeky
Jedním z nejpodivnějších výsledků sporu jsou dunajské ostrovy. Například Šarengradský ostrov leží dnes na srbské straně řeky, přestože Chorvatsko jej považuje za své území. Podobně je na tom Vukovarský ostrov, který se nachází nedaleko chorvatského Vukovaru, ale kontroluje jej Srbsko.
Je zde ale ještě větší anomálie. Na pravém břehu řeky se nachází území známé jako Gornja Siga. Má přibližně sedm kilometrů čtverečních a po rozpadu Jugoslávie se ocitlo v podivné právní mezeře. Chorvatská hranice podle chorvatského výkladu vede jinudy, a to po historických katastrálních hranicích. Srbsko zase tvrdí, že hranice vede středem současného Dunaje.
Výsledkem je situace, kdy Chorvatsko tuto část území nezahrnuje do svého hraničního nároku a Srbsko ji rovněž nepovažuje za svou. Právě této mezery si všimli lidé, kteří se rozhodli vyzkoušet, kam až lze takovou situaci dotáhnout a založili Liberland.
Jenže i v tomto je potřeba s označením „země nikoho“ zacházet opatrně. Chorvatsko odmítá, že by Gornja Siga byla terra nullius, tedy územím bez vlastníka. Podle chorvatské strany jde o součást dosud nevyřešeného hraničního sporu, nikoli o volnou půdu, kterou si může kdokoli zabrat.
Český stát na břehu Dunaje
Dne 13. dubna 2015 vyhlásil český politik Vít Jedlička na Gornja Siga nový stát. Dostal jméno Svobodná republika Liberland.
Její zakladatel tvrdil, že jde o území, které si nenárokuje ani Chorvatsko, ani Srbsko, a že vzniku nového státu nic nebrání. Liberland se přitom odvolává na podmínky stanovené Montevidejskou úmluvou z roku 1933. Podle ní vzniká vlastní nárok na státnost za předpokladu, že existuje vlastní obyvatelstvo, vymezené území, vláda a schopnost vstupovat do vztahů s dalšími státy.
Jenže vyhlásit stát ani při splnění těchto podmínek evidentně nestačí. Liberland totiž nemá potřebné mezinárodní uznání. Nejostřeji proti němu vystupuje Chorvatsko a jeho území pokládá za součást nevyřešeného hraničního prostoru. Chorvatské úřady také proti pokusům o trvalé osídlení oblasti zasahovaly.
Přesto se z Liberlandu stalo jedno z nejznámějších evropských mikroúzemí s požadavkem na vlastní stát a z ostrova Gornja Siga podivný symbol toho, co všechno může vzniknout tam, kde se dvě hraniční linie rozcházejí.
Liberland nebyl jediný
Podobná místa na chorvatsko-srbské hranici začala přitahovat další projekty mikronárodů. Objevily se například Kingdom of Enclava nebo Kraví hora.
Za bizarností těchto projektů se ale skrývá docela vážná otázka: co vlastně znamená státní hranice? Je to čára nakreslená v mapě? Historická hranice? Katastr? Střed řeky? Nebo území, nad kterým stát skutečně vykonává moc?
Chorvatsko a Srbsko na to dodnes nemají stejnou odpověď.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
