Podněsterská moldavská republika (Podněstří) je separatistickým útvarem, jehož cílem je úplné odtržení od Moldavska a budoucí připojení k Rusku. Na mezinárodním poli však její nezávislost, kromě jiných separatistických republik, nebyla nikdy oficiálně uznána, a to ani samotným Ruskem, které ji evidentně podporuje. Úzký pruh území mezi řekou Dněstrou a ukrajinskou hranicí je tak stále součástí Moldavska, přestože se zde nacházejí místní úřady, platí se vlastní měnou a funguje zde i místní armáda.
Konflikt trvá, ale stárne
Zdejší obyvatelé jsou prorusky naladěni, mluví rusky a Moskva je jejich vzorem. Snahy Podněstří o odtržení od Moldavska jsou starší než rozpad Sovětského svazu v roce 1991. Separatisté nejprve chtěli vlastí socialistickou republiku a po rozpadu SSSR se odmítli stát součástí Moldavska. Ruské jednotky je v tom podporovaly a de facto podporují dodnes. Konflikt, který sice už není krvavý, tak trvá do dnešní doby. Pro Rusko je toto postavení výhodné, protože nevyřešená a v podstatě neřešitelná podněsterská otázka blokuje veškerou integraci Moldavska jak s EU, tak s NATO.
Problém Podněstří ale není jen v otázce osamostatnění. Dlouho trvající spor není dobrý pro ekonomiku ani mezinárodní vztahy. Na území levého břehu řeky Dněstry je sice relativně levno, ale není práce a jak se zdá, generace, která se narodila v devadesátých letech a nyní je dospělá, žádné velké separatistické touhy nemá a spíše z Podněstří prchá za vlastními sny.
Někteří staří Moldavané se paradoxně stěhují do Podněstří, kam je láká vidina levného bydlení. I tak se ale toto území rychle vylidňuje. Ještě v roce 1993 zde žilo 712 tisíc obyvatel, dnes je to asi 470 tisíc, ale z toho až třetina je v důchodovém věku. Ekonomická situace Podněstří je tragická a nebýt podpory Ruska, zahraniční dluh země by způsobil její bankrot. Podněstří jen Rusku dluží za dodávky plynu přes tři miliardy dolarů, přesto jsou Rusové v klidu. Zkrátka se jim taková investice vyplatí.
Cestování do Podněstří? Raději to nezkoušejte
V Podněstří prakticky neexistuje něco jako turistika. Na separatistické území míří většinou novináři, pracovníci mezinárodních humanitárních organizací, nebo dobrodruzi mířící přes Podněstří na Ukrajinu do Oděsy. Jenže vstoupit na toto území přes důslednou kontrolu na hranici se ani nemusí podařit. Nejprve musíte zaplatit vstupní poplatek a pokud se vám za řeku Dněstr podaří dostat, rozhodně se držte nařízení a zákazů. Omezeno je focení i vstup na některá místa. Jako obyvatel EU budete po celou dobu vašeho pobytu pod drobnohledem místních i nemístních (ruských) úředníků a špehů a zároveň pro vás bude problém se v případě nouze spojit s českou konzulární pomocí.
Ministerstvo zahraničních věcí proto doporučuje tranzit na Ukrajinu jinými trasami. V případě tranzitu přes Moldavsko je sice nejkratší cestou do ukrajinské Oděsy cesta přes největší podněsterské město Tiraspol, ale tato trasa je hodnocena jako vysoce riziková. Kvůli kontrolám na separatistických hranicích je i časově náročnější než delší trasa přes jihovýchod Moldavska a napojení na trasu Izmail – Oděsa.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
