Utopické myšlenky se vcelku snadno realizují na papíře. O tom svědčí i v minulosti velmi oblíbená díla prezentující společnosti žijící v míru, harmonii a podle filozofie, kterou sdíleli všichni členové jedné komunity. O tom, jak složité je tyto myšlenky uvést do praxe, se přesvědčilo mnoho společenství, jejichž pokusy o utopické soužití skončily fiaskem. Jedním z takových skupin bylo americké hnutí Fruitlands, které se rozpadlo po pouhých sedmi měsících.
Utopické vizi zima pěkně zatopila
S myšlenkou Fruitlands přišel v roce 1841 Amos Bronson Alcott a projekt o dva roky později realizoval za podpory jeho anglického přítele Charlese Lanea. Právě v Anglii Alcott, jinak učitel na Harvardu, našel spřízněné duše pro realizaci své myšlenky, která vycházela z německého transcendentalismu. Alcott věřil, že obraz Boha, tak jak jej vykresluje církev, je mylný. Na místo toho jej chápal jako světového ducha prolínajícího se vším. Fruitlands tak mělo být místo pro duchovní regeneraci spojenou s očistnou prací a vzděláváním. Uvést tyto myšlenky do praxe se rozhodl na zakoupeném statku Wyman Farm v Massachusetts.
Alcott již nějaké zkušenosti s farmařením měl z předchozích projektů, které ale neprosperovaly. V nich figuroval jako jednotlivec. Fruitlands bylo něco většího, předem naplánovaného a skupinového. Alcott v červenci 1843 veřejně prohlásil své plány v magazínu The Dial: „Budeme zde žít na pozemku velkém asi sto akrů, osvobozeni od veškerého vlastnictví.“
Komuna se snažila žít podle zákonů přírody. Jako potrava jim sloužily pouze plodiny, které vypěstovali, pili vodu a k mytí používali pouze vodu studenou. Příslušníci Fruitlands nejedli maso, mléko ani mléčné výrobky a zvířata nepoužívali ani k práci. Zakázána byla i káva. Alcott věřil, že se jejich způsob života stane vzorem pro celý svět, od kterého se ale v podstatě odřízli. Nástroje na svoji práci nenakupovali, nepoužívali klíče a zámky, nepobírali mzdu a kromě Alcotta a Lanea s okolním světem nikdo nekomunikoval. Včetně rodin těchto dvou zakladatelů čítala komunita Fruitlands jen 14 lidí.
V červenci 1843 se podařilo zasadit mnoho plodin, obilniny, zeleninu a melouny. Zajímavostí je, že ideologie zakazovala kořenovou zeleninu a brambory, protože tyto plody rostly směrem dolů, což údajně odporovalo růstu lidského ducha.
Vše se zdálo idylické, bylo co jíst, ale příchod studených měsíců život komunity změnil. Lidé, kteří se chtěli na hony vzdálit ekonomice a konzumnímu způsobu života, začali poznávat stinné stránky izolace. Úroda zmrzla, přišel hlad a konflikty. Někteří volali po dovolení zvířecí práce a dokonce se odvážili do Fruitlands přivézt krávu a vola. Malé hnutí se rychle rozpadlo.
Ve skupině Fruitlands vyrůstala i známá spisovatelka
Pokud vám příjmení Alcott přijde povědomé, nemýlíte se. Dcerou zakladatele byla Louisa May Alcottová, která se později stala známou spisovatelkou především díky bestselleru Malé ženy. V komunitě Fruitlands strávila sedm měsíců svého dětství a své vzpomínky na toto období popsala v novinových sloupcích, které později vyšly souhrnně jako Silver Pitchers.
Pokus Fruitlands přivedl dříve zámožnou rodinu Alcottových k finančnímu bankrotu. Louisa musela již v útlém věku pracovat, přesto si podle jejích slov rodina našla díky experimentu mnoho přátel z řad filozofů a spisovatelů, kteří se podíleli na jejím vzdělání. I přes náročné dětství se stala šiřitelkou moderního myšlení, kritizovala otroctví a stala se feministkou.
Statek Fruilands stojí dodnes a jednou z jeho částí je i muzeum věnující se nejen utopickému pokusu, ale i rodině Alcottových a transcendentalismu.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
