Starověká Evropa nebyla zrovna přívětivým místem. Nejenže naši dávní předci museli svádět denní útrapy spojené s obživou, ale jak ukázaly nálezy z doby železné, museli také čelit brutálnímu násilí ze strany svých sousedů. Analýza starověkých kostí nalezených na Pyrenejském poloostrově dokazuje krutý způsob napadení. Detailní studie byla publikována v říjnovém čísle časopisu Antiquity.
Stopy o násilí ve starověké Evropě nejsou nikterak výjimečné, ale aktuální analýza 13 kostí z doby železné svědčí o nesmírné brutalitě útočníků. Kosti, které patří obyvatelům iberské vesnice z doby před rozmachem Římské říše, nesou stopy po mimořádně krutém útoku. Oběti byly napadeny zezadu a jejich těla byla nejspíše rozsekána. Podle vědců šlo s velkou pravděpodobností o důsledek mocenských neshod, protože u ležících těl zůstaly i jejich šperky, což vylučuje loupežný útok.
Španělský archeolog Javier Ordoño Daubagna z univerzity Basque Country sdělil pro magazín Science News, že byly na částečně spálených kostrách stopy po nezhojených zraněních způsobených ostrými zbraněmi, což dokládá mimořádně násilnou událost.
Daubagna a jeho kolegové zkoumali ostatky devíti dospělých, dvou dospívajících a dvou dětí. Vědci odhadují, že tito lidé zemřeli v rozmezí let 365 a 195 před naším letopočtem v lokalitě La Hoya. Analýza poškozených kostí ukázala, že jeden z dospělých byl sťat jediným úderem, dospívající ženě byla uříznuta ruka, přičemž paže byla nalezena až tři metry od těla. Podobně byli sprovozeni ze světa i další lidé.
Trhliny a odloupnuté vnější vrstvy kostí naznačují, že nedošlo k pohřbu. Většinu těl spálil oheň, který byl po masakru založen, protože ostatky ukazují, že kosti byly vystaveny žáru o teplotě 350 ° až 650 °C a neshořely tak úplně. Během případné kremace by na ně působila daleko větší teplota.
„Povaha zranění a také přítomnost mrtvých žen a dětí ukazuje, že se na místě nalezených ostatků neodehrála bitva ani nic podobného,“ vysvětluje spoluautor studie Rick Schulting, archeolog z oxfordské univerzity. „Zkrátka nešlo o čestný boj mezi ušlechtilými válečníky.“
Studie tak naznačuje, že se společnost doby železné na Pyrenejském poloostrově uchylovala ke krutému násilí jako prostředku k urovnání sporů. Podle vědců byla starověká vesnice napadena s jediným cílem, a tím bylo její vymazání z mapy. Zda se jednalo o mocenské, ekonomické nebo jiné spory, nevíme, rozhodně ale nešlo o náhodný útok a s velkou pravděpodobností nemuselo jít o nic ojedinělého. „Pokud si někdo představuje minulost jako něco mírumilovného a idealizuje si ji, měl by tento postoj revidovat,“ dodává Ludvig Papmehl-Dufay, archeolog z Linného univerzity ve švédském Kalmaru.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
asi neznali meeee toooo , turistické neziskovky a všechno to dobré co nás poslední roky potkalo
Žádný ušlechtilý divoch neexistoval
Naopak, v kmenových kulturách před vznikem států běžně hynula čtvrtina až třetina lidí násilnou smrtí.
panečku! páni vědátoři objevili ameriku. Doted jsem žil v domnění že době staroveké žili také snowflakes a všude byly hatefree zony. Ješte náhodou zjistí že tam neprodávali sojové frapučíno a svět už nebude jako dřív.