Kurděje, dnes téměř nevyskytující se onemocnění, v minulosti zabíjelo více než války. Nedostatek vitamínu C z čerstvé stravy se projevuje asi po třech měsících, a to krvácením z dásní a nosu, zkaženým dechem, krvácením pod kůží a nehty a dalšími specifickými projevy. Pokud není vitamín dodán tělu ani během těchto příznaků, člověk umírá v bolestech na srdeční selhání. Oběťmi byli převážně námořníci a objevitelé, ale nemoc se vyskytovala i mezi chudými vrstvami společnosti.
Velké objevy, velké ztráty
Velký věk zámořských objevů započatý na konci 15. století přinesl Evropanům obrovské bohatství a nové znalosti. Námořníci ale mnohdy za odvážné výpravy platili tou nejvyšší cenou. Důvod kurdějí totiž lékařům dlouho unikal. Tím, že se nemoc objevovala převážně během dlouhých výprav, byly její příčiny hledány v souvislosti s cestováním po moři. Nikdo tehdy nepřikládal velkou váhu významu pestré stravy.
Námořníci byli často živeni pouze konzervami a suchary. V těchto potravinách však žádné vitamíny nejsou, a tak se s kurdějemi objevovalo také onemocnění beri beri, což je nedostatek vitamínu B1 a nemoc pellagra, kterou způsobuje absence vitamínu B3. Tehdy ale nikdo tyto projevy nerozlišoval a všechny byly chápány jako jedna nemoc. Novověcí lékaři spekulovali o negativním vlivu špatného vzduchu z podpalubí, slaném vzduchu či dokonce o touze po domově.
Odhaduje se, že na nedostatek vitamínu C přišlo o život mezi 15. a 18. stoletím až 2 miliony námořníků. To vysoce přesahuje tehdejší válečné ztráty. Silní muži začali po čtvrt roce na palubě slábnout, poté se objevovaly malé krvavé puchýřky na kůži, hnijící dásně a krev v ústech. Otevírání starých ran bylo dalším bolestivým projevem, protože tělo nedokáže bez céčka produkovat kolagen, základní stavební hmotu pojivových tkání. Chrupavka, zejména kolem hrudníku, začala mizet, a tak nemocní při pohybu skřípali a chrastili. Kurděje se ale neomezovaly jen na tělo. Nedostatek vitamínu C způsobuje rozpad nervové struktury mozku, a tak měli postižení halucinace a trpěli nespavostí. To se však netýkalo jen námořníků, ale také otroků dovážených přes Atlantik do Ameriky, nebo výprav do hlubokého afrického či asijského vnitrozemí. Občas se kurděje objevily mezi chudinou.
Jak Angláni ovládli moře díky citrusům
Prvním člověkem, který se cíleně věnoval kurdějím, byl lékař britského královského námořnictva James Lind (1716–1794). Ten poprvé vyslovil domněnku, že by příčinou záhadné nemoci mohly být velice špatné podmínky námořníků, kteří konzumují často jednotvárnou stravu. Přemýšlel i o zkažené pitné vodě.
Lind během plavby na vojenské lodi Salisbury podával pacientům s kurdějemi různé potraviny. Všiml si, že muži dostávající citrusové plody se po šesti dnech zcela vyléčili. Své pokusy později úspěšně opakoval. Co však nedokázal odhalit, byla skutečná příčina nemoci. Lékař věřil, že citrusová šťáva je lékem, nikoliv, že se jedná o nedostatek nějaké látky. Na konci 18. století se tak šťáva z citrusů nebo samotné citrusy staly běžnou výbavou na dlouhé cesty britských námořníků.
Cestování po moři tak zcela změnilo svoji tvář. Lékaři zjistili, že citrony, pomeranče nebo limetky fungují i jako prevence a kurděje zcela zmizely. Britové tak ovládli moře. Muži na palubách byli často označování jako „limeys“, česky limetky nebo také citrónci. Toto možná trochu posměšné označení přežilo dodnes a jako limey je v anglosaském prostředí označován takzvaný Anglán.
Kurděje dnes?
Skutečná příčina kurdějí byla odhalena až ve 20. století poté, co v roce 1928 maďarský chemik Albert Szent-Györgyi objevil velký výskyt vitamínu C v potravinách rostlinného původu, zejména pak v citrusech. Dnes se nemoc objevuje sporadicky v zemích třetího světa se špatným přístupem k potravinám, zejména ve válečných oblastech. Rizikem je také špatný životní styl, kdy konzumace nevhodné stravy může vést k projevům kurdějí. Léčba je naštěstí snadná, což se u většiny nemocí nedá říci.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
