Masivní tání ledovců způsobilo od 90. let minulého století výrazný posun v rotační ose Země. Studie vědců z Čínské akademie věd publikovaná v prestižním médiu Geophysical Research Letters ukazuje, že se v důsledku klimatické krize posunuly oba zemské póly.
Země během svého pohybu kolem Slunce prochází mračny vesmírného prachu. Podle výzkumu mezinárodního týmu vědců se na povrch naší planety ročně dostává několik tisíc tun tohoto materiálu.
Odborně se tomuto zvláštnímu úkazu říká parhelium, ale spíše jej můžeme znát jako vedlejší slunce. V angličtině se pro něj vžilo označení sundog, neboli sluneční pes. Jde o jeden z nejvýraznějších halových jevů a lze jej spatřit i na našem území.
Fatu morgánu je zpravidla možné vidět v oblastech s velkými a homogenními rovnými plochami, třeba na hladinách moří, na pouštích nebo v polárních oblastech. Existují však i výjimky.
Drtivý dopad asteroidu Chicxulub znamenal konec dinosauří éry, zároveň však s velkou pravděpodobností zapříčinil vznik dnešního jihoamerického pralesa.
Jaký je nejdelší tvor na světě? Snad by to mohl být plejtvák obrovský nebo nějaký tropický had? Omyl. Tohle monstrum spadá do řádu trubýšů a nejspíše jej neznáte, protože jeho domovinou je hluboký oceán a setkání s člověkem jsou ojedinělá.
Hypotetická planeta Devět, která by se měla nacházet daleko za Neptunem, je podle vědců z Michiganské univerzity pouhým přeludem. Astronomové nenašli žádné nové důkazy o její existenci.
Staří Egypťané opustili před více jak 2 000 lety jedno ze svých pobřežních měst poté, co vyschl místní zdroj pitné vody. Vědci věří, za událostí stojí výbuch vzdálené sopky.
Před 240 lety, 13. března 1781, se podařilo amatérskému astronomovi Williamu Herschelovi pozorovat pomocí dalekohledu vlastní výroby těleso, které nemohlo být hvězdou ani kometou. Byl jím Uran.
Zhruba 10 000 let stará psí kost nalezená na Aljašce patří mezi nejstarší fosilie svého druhu v Americe. Objev naznačuje, jak …
Fotografie pořizované po několik let družicí Landsat 8 ukazují, jak se oblast kolem řeky Markha v průběhu času proměňuje a vytváří pozoruhodný efekt.
50 tisíc let starý neandrtálský exkrement obsahuje stopy po stejným mikrobech, které jsou přítomné i v útrobách moderních lidí. Poznatek může pomoci v boji proti některým civilizačním chorobám.
Po přezkoumání všech dat, která jsou k dispozici, dospěl Peter Worden s týmem dalších vědců k názoru, že zdrojem signálu je téměř s jistotou člověk.
Podle studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v periodiku Advances in Atmospheric Sciences absorbovaly světové oceány tolik tepla, že by to vystačilo na uvaření vody v 1,3 miliardách rychlovarných konvic.
Přístroj na detekci viru SARS-CoV-2 ze slin je nyní v další fázi testování. Technologie, kterou vymysleli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, prokázala citlivost srovnatelnou s PCR testy.
Co se přesně děje pod grónským ledovcovým štítem, zjišťují experti z NASA. Pochopení současných, okem neviditelných procesů, může být klíčem k přesnější predikci zvyšování hladiny moře.
