stopy na úpatí vulkánu
Foto: Edmondo Gnerre, CC BY

Když v roce 2001 objevili archeologové na svahu dávno neaktivní sopky Roccamonfina v jižní Itálii starověké otisky kroků našich velmi vzdálených předků, začalo se jim říkat “ďáblovy stopy”. Nyní vědci věří, že otisky v kdysi měkké lávě zanechala skupina hominidů, kteří obývali Evropu ještě před příchodem moderního člověka. Nejspíše šlo o neandrtálce. Výzkum byl publikován v lednu v časopise Journal of Quaternary Science.


Podle vědců mohou být tyto otisky staré až 350 000 let a jedná se tak vůbec o nejstarší dochované lidské stopy. Na ztvrdlé lávě vyhaslé sopky jsou zřetelně vidět stopy nejméně pěti jedinců. Na základě posledních poznatků jsou otisky velmi podobné s obdobným nálezem stop v jeskyni Simy de los Huesos ve Španělsku. Odborníci se domnívají, že jde o otisky neandrtálců, nicméně zároveň připouštějí, že jejich tvrzení není definitivní a potřebují najít ještě další podpůrné důkazy, které se vzhledem ke stáří nálezu hledají jen velmi těžko.

Podle vědců jsou neandrtálci nejpravděpodobnější odpovědí na otázku, kdo stopy na svahu sopky zanechal. Existuje však i možnost, že šlo o skupinku člověka heidelberského, což je přímý předchůdce Homo sapiens.

Archeologové nejprve v roce 2001 objevili 67 stop, později dalších 14. Některé směřují do kopce, jiné opačným směrem. Skupina rozhodně nikam nespěchala a jejich chůze po chladnoucí lávě byla klidná, i když měl povrch pod jejich chodidly teplotu kolem 50 stupňů. Tito pralidé byli zřejmě dobře vybaveni a na procházky kolem aktivní sopky byli zvyklí.

V okolí stop bylo nalezeno ještě několik artefaktů, které vedou odborníky k názoru, že jejich pohyb po svazích sopky po explozi byl cílený. Možná sbírali dobře opracovatelný materiál, z něhož vytvářeli nástroje.





Související