Když v pondělí ráno vychází slunce nad ostrovem Malý Diomedes, na západním, tři kilometry vzdáleném sousedním ostrově je sice také ráno, ale již úterní. V malé úžině mezi těmito dvěma nehostinnými ostrůvky prochází nejen hranice mezi Ruskem a Spojenými státy, ale také datová čára.
Ostrov včerejšího dne
Malý Diomedes patří k nejzápadnějším obydleným místům Aljašky a ani většina Američanů o něm nejspíše neslyšela. To jeho ruský protějšek sice obývaný není, ale jde o vůbec nejvýchodnější část země. Necelá stovka Inupiatů, původních obyvatel amerického ostrova, doslova hledí do budoucnosti, a to i proto, že jediná osada na ostrově jménem Diomede leží na pobřeží přímo proti velkému ostrovu.
Datová hranice prochází asi v polovině vzdálenosti mezi oběma ostrovy nacházejícími se v Beringově úžině, která je široká pouhých 82 kilometrů a odděluje dva zcela odlišné světy. V minulosti existovaly pompézní plány propojení USA a Ruska mostem či podmořským tunelem, nicméně současné politické vztahy tyto vize mění v utopii.
Oba ostrovy jsou nehostinné, skalnaté a v prakticky nepřístupné. Hrstku Inupiatů živí moře, ale tito původní obyvatelé zde ubývají. V roce 2010 jich podle oficiálních statistik žilo na ostrově 115, o deset let později to bylo už jen 83 lidí. S vnějším světem je spojuje pouze nouzové spojení vrtulníkem.
Malý Diomedes je také někdy nazýván ostrovem včerejšího dne. Stejně nazval svůj román italský filozof a spisovatel Umberto Eco. V díle sice Diomedovy ostrovy nezmiňuje, ale obdivuhodným způsobem čtenářům přibližuje, jak se v 17. století lidé snažili určit mezinárodní datovou hranici. Hlavní hrdina se v příběhu také ocitá na ostrově, jehož nejbližší soused leží v jiném časovém pásmu.
Ruský protějšek Velký Diomedes je již dlouhé roky téměř pustý. Je zde sice malá vojenská základna, ale zřejmě bez trvalé posádky. Vzpomínku na studenou válku však dokládá vrak havarovaného sovětského letounu z roku 1972.
Beringie
Oblast mezi Sibiří a Aljaškou zřejmě hrála v dávné minulosti významnou roli při migraci lovců a sběračů. Diomedovy ostrovy byly zhruba před 20 000 lety součástí rozsáhlejší pevniny dnes nazývané Beringie. Ta spojovala oba kontinenty a lidé tak mohli suchou nohou přejít dnešní průliv. Tehdy byla totiž hladina oceánu o něco nižší než dnes, protože velké množství vody bylo vázáno v ledovcích. Během oteplení pak došlo k zatopení Beringie, to už ale nic nezměnilo na skutečnosti, že člověk vstoupil na nový kontinent.
Prostor mezi Sibiří a Aljaškou pak v minulých staletích patřil Inupiatům, kteří migrovali ledovými vodami severního Pacifiku a Severního ledového oceánu a živili se rybařením. Dnes tato komunita žije usedleji, k moři je však stále vázána.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
