Japonská svazovací technika shibari sloužila původně jako způsob trestání válečných zajatců a dalších trestanců. Postupem času však pronikla do umění a dnes se běžně předvádí dokonce i v divadlech, kde svazovači dostávají modelky do nejrůznějších poloh a vytváří tak živé umění.
Svazování jako umění
Shibari by leckomu mohla připomínat o něco známější bondáž. I když jsou si však tyto svazovací techniky poněkud podobné, tak nejsou totožné. Zatímco bondáž bývá spojována s erotickými hrátkami, v shibari jde spíše o samotné umění. To však neznamená, že se nejedná o vysoce intimní záležitost.
Svazovaná osoba je v shibari plně oddaná tomu, kdo ji svazuje. Důvěřuje mu, že jí při tom neublíží, k čemuž může při neopatrnosti svazovače dojít poměrně snadno. Intimita a důvěra proto hrají i zde důležitou roli. Samozřejmě není vyloučeno, že shibari může mít podobně jako bondáž erotický podtext, využít ji k tomu také lze – není to však jejím primárním cílem.
V shibari je důležitý samotný proces svazování, který má být jakýmsi uměleckým představením pro ostatní. Riggeři, jak se říká profesionálním shibari svazovačům, se snaží svázáním modelky do provazů vytvořit živou sochu v zajímavých polohách. Tělo modelky je tak pro ně v podstatě uměleckým plátnem.
Při shibari si máte svazování užívat
Svazování by nemělo být bolestivé ani jinak nepříjemné. Při shibari vnímaném jako umění jde převážně o to si celý akt užít, nikoliv se strachovat z bolesti.
Jelikož shibari je především o procesu svazování a estetice, tak celý akt může trvat celé hodiny. Modelky musí po celou tuto dobu vydržet zavěšené ve všelijakých a ne vždy úplně jednoduchých polohách. Z toho důvodu se od nich vyžaduje dobrá fyzická kondice a výdrž. Pokud by je neměly, po nějaké době by se pro ně stalo svazování nepříjemným, což samozřejmě není žádoucí.
Shibari v kultuře
Zatímco na západě je svazování stále spojováno spíše s erotikou, v Japonsku se shibari stalo součástí tradiční kultury. Využívá se tam jako jakýsi umělecký projev, který má odhalovat hluboko skryté emoce.
Postupně se však začíná svazování jako způsob umění dostávat i na západ, i když třeba v trochu upravené formě. Například v Evropě se často spojuje s tancem a pohybem – ať už jde o různé otáčky či změny poloh v provazech.
Galerie:
Copywriterka, která se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2020. Studuje český jazyk a literaturu na VŠ, aby se jednoho dne mohla tvorbě textů věnovat naplno. Zajímá se o různá tajemná či pozoruhodná místa na zemi, o která se pak s radostí dělí se čtenáři. Jelikož má za sebou také zdravotnické vzdělání, věnuje se i tématům první pomoci.
