Kadykčan
Foto: Laika ac, CC BY-SA 2.0, Wikimedia

Sibiřský Kadykčan není jediným opuštěným městem na Dálném východě, avšak skutečnost, že zde poslední obyvatelé žili ještě v minulém desetiletí, může být překvapivá. K největšímu rozkvětu města (dá-li se to tak říci) došlo v polovině 80. let minulého století, kdy se počet obyvatel vyšplhal nad 10 tisíc, což je na sibiřské poměry slušné číslo.

Město v pustině

Život v tajze nedaleko polárního kruhu není žádný med. Panují zde dlouhé zimy s krutými mrazy, léto je krátké, přičemž celé vegetační období je smrsknuto jen do tří měsíců. Nebýt nalezišť černého uhlí, zřejmě by v těchto končinách žádné sídlo nevyrostlo.

Související:
Japonský ostrov duchů v minulosti obývalo přes pět tisíc obyvatel

Kadykčan začal vznikat ve třicátých letech minulého století jako gulag pro těžce pracující vězně, ti si jej v podstatě sami stavěli. Po propuštění často zůstávali v místech nucených prací, aby si mohli zajistit obživu. Tak tomu bylo i v Kadykčanu, který získal statut města v roce 1964.
Sovětská mašinérie udržela město při životě až do devadesátých let. Postaveny byly panelové domy a obchody. Ve městě fungovala škola, školka, nemocnice i poliklinika. Na konci osmdesátých let se obyvatelé v důsledku devalvace černého uhlí začali přesouvat do větších měst. Byly jich tisíce ročně, a tak už v roce 1989 žilo v tomto sibiřském městě jen 6 000 lidí.

Rychlý zánik Kadykčanu

Úprk lidí z nehostinného prostředí Kadykčanu pokračoval i po rozpadu SSSR a vše dokonala nehoda v jednom ze skomírajících uhelných dolů v roce 1996, při které zemřelo šest horníků. Poté už zůstávaly jen stovky starousedlíků, kteří obývali pouze dvě ulice. Během post-sovětské éry tak klesl počet obyvatel Kadykčanu z více než 10 000 lidí na 875 v roce 2002, přesto ještě v té době fungovaly téměř všechny služby.

Úprky lidí z města byly často zřejmě velmi rychlé, a tak některé byty a kanceláře zůstaly zakonzervovány ve své době. Na stěnách visí socialistické plakáty, v garážích stará auta, v domácnostech jsou dobové časopisy a spotřebiče. V centru Kadykčanu stojí rozpadající se busta Lenina, která netečně pozoruje úpadek města. Zdá se, že vydrží už jen několik zim, než se definitivně promění v prach.

Poslední obyvatel města byl ve statistikách veden v roce 2012. Kadykčan je nyní městem duchů a jak už tomu bývá, místo začalo přitahovat zvědavce, a tak i do těchto vzdálených končin míří návštěvníci se svými fotoaparáty.

Galerie:





Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *