Kráter Amguid
Kráter Amguid. Foto: Bertrand Devouard, CC BY-SA 3.0, Wikimedia

Tento dopad možná zaznamenali i lidé. Útvar v alžírské lokalitě Amguid je jedním z nejzachovalejších, ale zároveň nejnepřístupnějších impaktních kráterů na světě. Některé zdroje uvádí, že jej navštívilo mnohem méně lidí než vrchol Everestu.

Místo dopadu nemuselo být v minulosti tak nepřístupné

Kráter se v současné době nachází v odlehlé části Sahary, více než sto kilometrů od nejbližšího obydleného místa. Dostat se na místo autem je nemožné, a tak nezbývá než cesta vzduchem, což je nákladné. Extrémní dobrodruzi a hlavně vědecké skupiny se někdy ke kráteru vydávají hlubokým korytem řeky Taferekrak, ta ale spíše připomíná vyschlé údolí s občasnými loužemi.

Horká a vyprahlá skalnatá oblast kolem kráteru je moderní lidskou činností zcela nedotčená a vědci předpokládají množství dosud neobjevených prehistorických artefaktů, nicméně místní klima ztěžuje výzkum. Impaktní kráter Amguid byl proto objeven až v roce 1948, kdy si jej z letadla všiml francouzský dobrodruh Roman Karpoff a poprvé byl zkoumán až na konci šedesátých let geologem Jeanem-Phillippem Lefrancem.

Související:
Nejstarší známý kráter po dopadu meteoritu se nachází v Austrálii

Na základě průzkumu dospěl Lefrance k závěru, že kráter vznikl někdy v rozmezí před 10 tisíci až 100 tisíci lety. Dosud neexistuje žádný jiný zpřesňující údaj. Struktura útvaru s průměrem okolo 500 metrů a hloubkou 65 metrů dokazuje, že jej vytvořilo těleso o velikosti až 25 metrů. Událost způsobila lokální katastrofu a v okruhu několika desítek kilometrů smetla tlaková vlna vše, co jí stálo v cestě.

Dopad mohli pozorovat a případně i pocítit lidé. V pravěku nebyla Sahara tak nehostinným územím, avšak důkazy o lidské přítomnosti v lokalitě (zatím) nemáme. Nicméně na konci pleistocénu, což je období, během kterého k události s největší pravděpodobností došlo, byl druh Homo již poměrně četný.

Moldavit z Afriky nebo z Česka?

Kráter je v současnosti naplněn pískem, který do prohlubně navál vítr. Útvar tak vypadá jako lesklý talíř a jeho původní hloubka tak bude o něco větší než již zmiňovaných 65 metrů. Z dávného meteoritu se nenalezly žádné části, ale mezi sběrateli je vzácný takzvaný zlatý moldavit (nebo také Amguid Crater Glass), který se utvořil bezprostředně během procesu  po nárazu tělesa. A pokud je vám název moldavit povědomý, nemýlíte se, protože se tak říká i českým vltavínům, které vznikly v dávné minulosti podobným způsobem.





Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *