plast ve vodě

Průměrný člověk sní nejméně 50 000 částic mikroplastů za rok a vdechne jich podobné množství, tvrdí studie publikovaná v nejnovějším vydání časopisu Environmental Science and Technology. Zdravotní dopady požití plastových částic skrze potraviny, vodu a vzduch zatím nejsou známé.


Podle autorů studie je ale možné, že je uvedené číslo ve skutečnosti mnohem vyšší. Vědci podrobili zkoumání pouze malé množství vybraných potravin a nápojů, přičemž nejvíce plastové kontaminace odhalili v balených vodách, kde bylo průměrně přítomno 22 x více mikročástic než než ve vodě z kohoutku.

Mikroplastové znečištění je momentálně velmi skloňované téma. Světové oceány jsou doslova zamořeny mikroplasty. Tyto částice byly objeveny ve vzduchu, v půdě i v řekách a bylo jen otázkou času, kdy dojde k jejich odhalení i v pitné vodě. K tomu došlo v loňském roce. Vědci našli plastové zbytky v pitné vodě z kohoutku i v balených vodách, v pivu nebo v mořských plodech. V říjnu 2018 byla rovněž dokázána přítomnost těchto částic i v lidské stolici, což potvrdilo fakt, že mikroplastové částice vstoupily do potravního řetězce člověka.

Zdravotní dopady požití mikroplastů zatím nejsou známy, ale spekuluje se, že by mohly v těle uvolňovat toxické látky. Některé částice jsou tak malé, že mohou proniknout do tkání a vyvolávat imunitní reakce. Vědci také nevědí, co se s mikročásticemi děje při jejich vdechnutí. Nová studie uvádí, že většina vdechnutého plastu není pravděpodobně vydechnuta ani vykašlána, ale dostává se do lidského těla.

Kieran Cox z Viktoriiny univerzity v Kanadě, který se na výzkumu podílel, uvedl, že studie hodnotila pouze 15 % denního příjmu kalorií, přičemž nebyl zkoumán chléb, mléčné výrobky, zelenina ani maso. „Je velmi pravděpodobné, že v těchto potravinách bude také velké množství plastových částic. Mohlo by jít až o stovky tisíc,” dodává.

Stephanie Wrightová z Londýnské univerzity, která se na výzkumu podílela, sdělila: „Současné odhady naznačují, že expozice mikroplastů je relativně nízká ve srovnání s jinými částicemi. Odhaduje se například, že průměrná západní strava vystavuje spotřebitele denně miliardám mikročástic oxidu titaničitého, což je běžná přísada. Zda tato relativně nízká přítomnost mikroplastů v potravě má nějaké důsledky pro lidské zdraví, není zatím známo.”

Zdroj: The Guardian.




Další čtení